Tomáš Pavlíček redaktor BBC

Prokazatelnější budou "menší případy"

Dá se říct, že nepřeháněl. Podle údajů iráckého ministerstva vnitra zahyne každý měsíc na osm stovek iráckých civilistů a policistů. V průměru jeden za hodinu.

Do titulků se už dostávají jen největší případy násilí. Například ten sobotní, při němž se sebevražedný útočník odpálil u cisterny s benzínem a zabil tak téměř stovku nevinných.

Nebo další útok z minulého týdne - při kterém zahynulo skoro třicet iráckých dětí.

Soud s diktátorem

Zvláštní tribunál v Iráku mezitím vznesl první oficiální obvinění proti bývalému prezidentovi Saddámu Husajnovi.

Očekává se, že jeho proces začne během několika týdnů. Soudce Raíd Džúhí prohlásil, že vyšetřování zločinů se chýlí ke konci a že šetření pokračuje v souladu s časovým harmonogramem.

Vesnici ostřelovaly vojenské vrtulníky, spousta lidí byla zatčena a uvězněna, mnoho jich bylo popraveno.

První oficiální obvinění se týká masakru v šíitské vesnici Dudžail, kde v roce 1982 zahynulo asi 150 lidí. Tato vesnice - vlastně šíitská enkláva na území osídleném hlavně sunnity - leží asi 80 kilometrů severně od Bagdádu.

Šlo o odvetu za údajné spiknutí vesničanů, kteří se měli pokusit spáchat na Saddáma Husajna atentát. Iráčtí vyšetřovatelé v této souvislosti mluví nejméně o sto padesáti mrtvých, místní obyvatelé ale tvrdí, že tehdy zmizelo mnoho dalších lidí.

Jak tehdejší masakr proběhl? Saddám Husajn se měl ve vesnici setkat s kmenovými vůdci. Krátce poté, co se svou kolonou přicestoval, se ozvala střelba. Odveta byla velice rychlá. Vesnici ostřelovaly vojenské vrtulníky, spousta lidí byla zatčena a uvězněna, mnoho jich bylo popraveno.

Saddám a ti druzí

Ti, kteří tu tehdejší odvetnou akci z 8. července 1982 přežili, pochopitelně už teď cítí jisté zadostiučinění - např. agentura AP cituje slova vesničanky z Dudžailu - dnes pětasedmdesátileté Chamízy, která tehdy - před více než dvaceti lety - přišla o manžela a šest synů, včetně třináctiletého Jusifa.

Chamíza podle svých slov neví, zda se její synové vůbec na tom pokusu o atentát podíleli, a bývalému iráckému prezidentovi a jeho spolupracovníkům přeje smrt.

Saddámu Husajnovi hrozí za události v Dudžailu trest smrti

Místní lidé tehdy přišli nejen o své blízké, ale i o majetek a dnes většinou tvrdí, že poprava těch, kteří mají smrt jejich bližních na svědomí, by je uspokojila mnohem víc, než případná náhrada majetku.

V souvislosti s masakrem v Dudžailu by měli být spolu se Saddámem souzeni i tři další představitelé jeho režimu - Saddámův nevlastní bratr a bývalý šéf iráckých tajných služeb Barzán Ibráhím Hassan Tikrítí, někdejší viceprezident Tahá Jasín Ramadán a představitel strany Baas Avád Hamad Bandár. Mohou za to být odsouzeni k smrti.

Pokus o atentát v Dudžailu měla tehdy zorganizovat kdysi zakázaná strana Dawa, jejímž členem je i současný premiér Ibráhím Džaafarí. Ta má i dnes ve vesnici poměrně silnou pozici.

V obchodech například visí portréty šíitských náboženských vůdců, ajatolláha Alího Sistáního nebo zakladatele strany Dawa Muhammada Bakíra Sadra, který byl v roce 1980 popraven.

"Času dost"

Vyšetřující soudce zvláštního tribunálu Raíd Džúhí uvedl, že další obvinění se budou pravděpodobně týkat zabití desítek tisíc Kurdů a šíitů na sklonku osmdesátých let a v letech devadesátých.

Tyto případy se ještě vyšetřují. A zaznívají varovné hlasy, že kdyby byl Saddám nejprve odsouzen za incident v Dudžailu, mohl by být popraven ještě předtím, než by se na řadu dostaly ještě vážnější zločiny bývalého režimu.

Vyšetřující soudce zvláštního tribunálu Raíd Džúhí uvedl, že další obvinění se budou pravděpodobně týkat zabití desítek tisíc Kurdů a šíitů na sklonku osmdesátých let a v letech devadesátých.

Na druhé straně zaznívá argument, že některá dalekosáhlejší obvinění proti Saddámovi budou hůře dokazatelná než takový konkrétní akt jako byl masakr v Dudžailu - a tak možná bude nutné smířit se s tím, že Saddáma usvědčí jen v "méně závažných" bodech.

Trestní tribunál má 45 dnů na to, aby určil datum zahájení procesu. A především Američané nabádají irácké úřady, aby soud neuspěchaly a upozorňují, že je nejprve třeba vyvinout v zemi kvalitnější justiční systém.

Panují ovšem obavy, že soud se Saddámem by mohl narušit důležitý proces - sepisování irácké ústavy - a že by mohl dál vyhrotit sektářské napětí.