Pavel Vondra redaktor BBC

Venezuela a Kuba po Američanech požadují vydání Carrilese

Americký soudce by měl koncem srpna rozhodnout, zda Posadovi bude udělen politický azyl, nebo zda jej Spojené státy vyhostí jako ilegálního imigranta.

Venezuela a Kuba navíc po Američanech požadují jeho vydání, neboť jej obviňují z pumového útoku na kubánské letadlo ve venezuelském vzdušném prostoru v roce 1976, při kterém zahynulo 73 lidí.

Jak to vidí Kubánci na Floridě?

V miamské čtvrti Malá Havana se před tropickou průtrží mračen skrývá pod střechou skupinka postarších Kubánců.

Krveprolití je pro nástup nové moci nevyhnutelné. Někdo musí přijít, prosadit zákonnost a pořádek

Hrají domino a jako každý den v uplynulých 46 letech čekají na zprávy, že Castrův režim na Kubě padl.

Teď, když je jeden z jeho úhlavních nepřátel, Luis Posada Carriles, v americké vazbě, mají o jeden námět ke konverzaci navíc:

"Byl to vždycky člověk, který bojoval proti komunismu pro dobro Kuby. Byl to patriot - Kubánec, který miloval svou vlast a bojoval za svobodu svých krajanů."

A co násilí, z něhož je Posada obviňován? Na tuto námitku muži jen pokrčí rameny a opáčí, že až Castrův režim padne, dojde k mnohem většímu násilí.

"Krveprolití je pro nástup nové moci nevyhnutelné. Někdo musí přijít, prosadit zákonnost a pořádek a přinutit současnou vládní garnituru, aby uznala, že stála na špatné straně," říkají shodně kubánští emigranti.

Upřímná nenávist

To je úplně jiná rétorika, než jakou používali například disidenti v někdejší komunistické východní Evropě.

Mluvíme o člověku, který prosperující zemi proměnil v trosky. Je to starý ubohý muž, oblečený ve vojenské uniformě a přitom za 80 let svého života nikdy ve válce nebojoval Ninoska Pérezová, novinářka

Kubánští Američané starší generace planou vůči Castrovi a jeho přisluhovačům upřímnou nenávistí, která se před ničím nezastaví:

Ninoska Pérezová je na Floridě dobře známá rozhlasová novinářka. Její pořady jsou plné prudkých výpadů na adresu Fidela Castra. Stačí zmínit jméno kubánského diktátora a její oči se rozhoří odporem a pohrdáním:

"Kolik toho Kuba ještě může snést? Mluvíme tu o člověku, který prosperující zemi proměnil v trosky. To, jak vypadá, poměrně přesně vystihuje i stav země - je to starý ubohý muž, oblečený ve vojenské uniformě a přitom za osmdesát let svého života nikdy ve skutečné válce nebojoval. Jak dlouho to ještě potrvá?"

Ještě před Castrem...

Jaime Suchliki je rovněž kubánský patriot. Jako kurátor kubánského kulturního centra Casa Bacardi při Institutu kubánských a kubánsko-amerických studií na univerzitě v Miami se ale na věc snaží dívat z širší historické perspektivy.

Lidé používali násilí nejen v partyzánském boji, který vedl Castro, ale i v klasickém teroristickém boji nebo z ryze politických důvodů Jaime Suchliki

Podle jeho názoru má ozbrojený boj na Kubě dlouhou tradici:

"Ještě před nástupem Castra k moci se z násilí stal způsob prosazování politických cílů. Lidé používali násilí nejen v partyzánském boji, který vedl Castro, ale i v klasickém teroristickém boji nebo z ryze politických důvodů."

"Ve 40. a 50. letech se z toho stal všeobecně používaný model. Castrova represe to pak sice přerušila, teď se to ale zase vrací. Nemyslím, že to zcela vymizelo."

Legitimní politické násilí

Najdou se však i optimističtější hlasy. Floridský kongresman Lincoln Diaz-Belart je přesvědčen, že moderně uvažující kubánští Američané a Kubánci dokáží své rozpory vyřešit pokojnou cestou, až se čas Fidela Castra nachýlí:

"Když Španělé po 39 letech vlády generála Franka dokázali dosáhnout toho, že už se navzájem nezabíjejí, když to mohly zvládnout i všechny země východní Evropy, věřím, že jsou toho schopni i Kubánci."

"Nezastávám teorii, že kubánský lid je hloupější. Mají na svobodu stejné právo jako kdokoli jiný."

Případ Luise Posady Carrilese debatu o tom, co bude po Castrovi, poněkud vyostřil.

I když většina kubánských emigrantů a jejich potomků hledí z floridských břehů směrem ke Kubě s nadějí na pokojnou změnu, těch, kteří v politickém násilí spatřují za určitých okolností legitimní prostředek, není zrovna málo.