Ivan Kytka Londýn

Britská vláda si refundaci či rabat vyjednala v roce 1984

Některé země požadují, aby celkové společné výdaje evropské pětadvacítky poklesly v uvedených sedmi letech na jedno procento hrubého domácího produktu členských zemí.

Tři miliardy z Bruselu do Londýna

Objevil se také požadavek, aby se Velká Británie vzdala nároku na refundaci svých každoročních odvodů do společné bruselské pokladny, a to ve výši tří miliard liber.

Britská vláda si refundaci či rabat vyjednala v roce 1984 a částečně to lze přičíst schopnostem bývalé premiérky Margaret Thatcherové.

Ovšem tehdejší Evropské hospodářské společenství se v mnoha ohledech lišilo od současné pětadvacítky. Británie tehdy byla třetí nejchudší zemí, ale její čisté příspěvky do bruselské pokladny byly druhé nejvyšší.

Méně farmářů, méně dotací

Částečně to souviselo s tím, že v Británii bylo mnohem méně farmářů, kteří měli nárok na subvence v rámci společné zemědělské politiky.

Hlavní otázkou, kterou musí Unie vyřešit není refundace, kterou dostává Británie z rozpočtu, ale celková výše výdajů ze společného rozpočtu Jack Straw

Politici Evropského hospodářského společenství se tehdy shodli, že zmíněnou nerovnováhu lze vyřešit onou finanční kompenzací, která se stala v posledních týdnech předmětem velice živé diskuse.

Například francouzský prezident Jacques Chirac tvrdí, že Britové by se peněz z Bruselu měli dobrovolně vzdát, návrh zopakoval přímo v Londýně minulý týden předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso.

Znovu zazněla také tento týden na zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku.

Refundace a tečka!

Britská vláda hájí pochopitelně své zájmy a zájmy svých daňových poplatníků.

Britská vláda hájí pochopitelně své zájmy

Mluvčí premiéra Blaira lakonicky konstatoval, že kompenzace musí být zachována.

Podobně nekompromisně zněl na jednání ministrů zahraničí v Lucemburku Jack Straw:

"Hlavní otázkou, kterou musí Unie vyřešit není refundace, kterou dostává Británie z rozpočtu, ale celková výše výdajů ze společného rozpočtu."

"Pro britskou vládu je nepřijatelné zvýšit současný rozpočet na 1,24 procenta hrubých domácích produktů členských zemí."

Trvá na tom, aby byl naopak zredukován ze současných 1,14 na pouhé jedno procento. A podobný názor zastává v tomto případě také britská opoziční Konzervativní strana.

Doplácejí na Brity nové země?

Zachování britských kompenzací sice na jedné straně prospívá britskému státnímu rozpočtu, ovšem někteří politikové Evropské unie poukazují na to, že ty samé peníze pak chybějí ve fondech na pomoc novým a chudším členským zemím ze střední a východní Evropy.

Britští představitelé odmítají oddělovat pomoc novým členským zemím od ostatních problémů EU

Britští představitelé ovšem odmítají oddělovat pomoc novým členským zemím od ostatních problémů Evropské unie.

Jednak upozorňují na to, že nové ekonomiky nejsou schopny vstřebat dotace vyšší než čtyři procenta hrubého domácího produktu, aniž by to ohrozilo jejich makroekonomickou stabilitu a aniž by to nezvýšilo inflační tlaky.

Co je ovšem možná ještě důležitější, britská vláda má za to, že přerozdělování peněz přes společnou pokladnu v Bruselu by se mělo postupně snižovat.