|
V Alsasku stojí před referendem o euroústavě | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stoupenci evropské ústavy si pro svou osvětovou kampaň před referendem klidně mohli zvolit známý šlágr Jarka Nohavici o třech prasátkách. Refrén se prakticky neliší a posluchači by v něm našli jednoznačné poselství - ano, ano, ano. Alsaští politici, jako například poslankyně evropského parlamentu a bývalá starostka Štrasburku Catherine Trautmannová, doufají, že lidé budou následovat příkladu sousedního Německa a ústavu podpoří. V sázce je prý příliš mnoho. "Francouzi se pochopitelně budou dívat na postoje Německa, protože jsme velice blízko. Vědí také, že naše odloučení by mohlo být zdrojem krize v Evropě a pro nás by to bylo velice špatné. Lidé se bojí izolace. A ta hrozba je podle mě velice reálná," říká. Tvrdí, že situaci, kdy by se od ostatních zemí Francie oddělila za tak negativních okolností, si ani nedovede představit: "Tato smlouva je jakousi směsicí příspěvků různých zemí, především Německa a Francie, takže je to vlastně naše společné dílo." Německé varování Německý kolega poslankyně Trautmannové z Evropského parlamentu, Klaus Haensch, si je nebezpečí negativního výsledku referenda ve Francii dobře vědom, a proto v těchto dnech křižuje Francii s jednoduchým poselstvím: pokud se budete v hlasování snažit potrestat vlastní vládu a řeknete "ne", potrestáte místo toho Evropu. "Je tu velká nerozhodnost a také skepse, ale cítím, že počet lidí, kteří jsou připraveni ústavu podpořit, narůstá. Spousta lidí, zejména v Německu, opravdu věří v budoucnost sjednocené Evropy, " varuje Haensch. "Záporný výsledek referenda by jejich naděje zničil a měl by důsledky i pro francouzsko-německou spolupráci. Pokračovala by sice nejspíš, jako kdyby se nic nestalo, ale ta vytrvalá tichá podpora lidí by ochabla, což by podkopalo celý evropský projekt, a toho se bojím." Mnoha Francouzům se ale zdá, že se Evropa pohybuje příliš rychle, skoro jako dětský kolotoč na dlážděné pěší zóně v městečku Haguenau, nedaleko hranic. Z někdejšího posádkového města se dnes stalo průmyslové středisko, kam směřuje značné množství německých investic. Že by ale zdejší obyvatelé byli z evropské ústavy nadšení, se říct nedá: "Některým slovům v textu prostě nerozumíme, protože jsme z francouzské školy šli do německé a pak zase nazpátek, takže někdy opravdu potřebujeme tlumočníka. Důležité ale je, aby už nikdy nebyla válka - a abychom my důchodci i zaměstnanci měli víc peněz." Strach z odlivu pracovních míst "Upřímně řečeno, nejdřív jsem chtěla hlasovat proti, ale teď, když jsem si ústavu přečetla, si jako dobrá Evropanka říkám, že bych měla špatné svědomí, kdybych nehlasovala pro," říká další z obyvatel.
"Nevím, kam to celé směřuje. Přicházejí cizinci a berou nám pracovní místa. Člověk pořád slyší o všech těch Polácích a dalších zahraničních pracovnících, kteří sem míří. A naše místa naopak směřují na východ, takže si opravdu nemyslím, že mohu hlasovat pro," obává se o svou budoucnost jiná. Elektronická firma Siemens je největším německým investorem ve Francii. Expanduje jak v Haguenau, tak jinde. Část zakázek na elektrické vodicí desky, které se tu vyrábějí, ale směřuje do továren v levnějších zemích, jako je Chorvatsko nebo Čína. Manažer zdejší výrobny Dirk van Dycke vnímá, že mezi místními lidmi rostou obavy z možného odlivu pracovních míst na východ: "Co se týče naší pobočky, najímáme nové lidi a zavádíme nové technologie. Když se ale kouknu kolem nás, je to úplně jiný svět. Nevím proč, ale strach tu určitě je. Nemyslím si, že by to mělo přímou souvislost s Evropskou unií nebo něčím takovým. Je to spíš tím, že se otevírají další trhy." Stoupenci evropské ústavy si pobrukují známou písničku, mnoho lidí jim však nepřizvukuje. Ať už ale 29. května lidé v Alsasku a celé Francii ústavu odmítnou nebo podpoří, je jisté, že postupná ztráta evropských jistot je něco, na co si Francouzi pomalu začínají zvykat. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||