Pavel Vondra zpravodaj BBC, Moskva

Putinovo pozvání na přehlídku přijalo 53 hlav států či šéfů vlád

Má jít o jedny z nejvelkolepějších oslav, jaké ruská metropole v posledních letech zažila.

Moskva začala největší z ruských svátků slavit už o víkendu. Teprve dnešní vojenská přehlídka na Rudém náměstí však měla letošním oslavám dodat punc výjimečnosti.

Výjimečné jsou oslavy už proto, že pozvání ruského prezidenta přijalo 53 hlav států či šéfů vlád. Tak velké setkání Putin od svého nástupu do funkce před více než pěti lety ještě nezorganizoval.

Osvobození, nebo okupace?

Radost však ruskému prezidentovi částečně kazí neúčast představitelů Estonska a Litvy.

Ti do Moskvy vzkázali, že z jejich pohledu není co slavit, neboť s příchodem Rudé armády do Pobaltí byl hitlerovský útlak pouze nahrazen stalinským.

Lotyšská prezidentka Vaira Vikeová-Freibergová sice do Moskvy přijela, ona i další činitelé země ale dali jasně najevo, že názory jejích pobaltských sousedů jsou jí velice blízké.

"Ruský národ na sebe vzal velice těžké břímě a jeho oběti musejí být připomínány a uctívány," uvedl například lotyšský premiér Aigars Kalvitis.

Země jako je Lotyšsko podle něj přesto nemůže opomenout, že toto vítězství nepřineslo miliónům lidí ve střední a východní Evropě svobodu.

Omluva nebude

Baltské státy prý navíc ruský vstup na jejich území připravil o státnost.

"To je v této části světa velice citlivá otázka," prohlásil minulý týden lotyšský premiér Kalvitis.

Oslav konce války se účastní i americký George Bush

Pobaltské země by se od Ruska rády dočkaly omluvy či alespoň přiznání historické křivdy.

Prezident Putin to ale odbyl konstatováním, že tajný dodatek paktu Molotov-Ribbentrop o rozdělení sfér vlivu mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým Sovětský svazem už byl sovětským vedením kdysi odsouzen.

A jakkoli zpochybňovat výsledky druhé světové války je podle něj nepřijatelné. Ruská veřejnost, jak za všechny napovídá názor 55leté učitelky Olgy, stojí v tomto sporu spíše na Putinově straně.

"Já jsem vzděláním historička a myslím si, že kdyby pobaltské republiky zůstaly pod fašistickým Německem, přišly by o své národní atributy úplně," míní pedagožka.

Nebýt vstupu sovětských vojsk, podle ní by do dneška neexistovala nejen žádná estonská vláda, ale ani žádný estonský jazyk.

"Jistě, museli si projít kolektivizací a vším ostatním, to byl ale scénář platný všude, ani my jsme se tomu nevyhnuli," říká Olga, která byla v Estonsku loni na dovolené a náramně si prý s tamními lidmi rozuměla.

Oč jde tamním politikům, jí však prý jasné není.

Moskva se nehodí?

Estonská a litevská vláda ale nejsou samy, kdo považuje pompézní oslavy 60. výročí konce války v Moskvě za pochybný nápad.

Moskva začala největší z ruských svátků slavit už o víkendu

Polský prezident Aleksander Kwasniewski kvůli svému rozhodnutí zúčastnit se oslav v ruské metropoli čelí ostré kritice polské opozice.

Skupina intelektuálů, akademiků a činných i bývalých politiků napsala v předvečer svátku otevřený dopis.

V něm se uvádí, že k uctění základních principů, pro něž bylo historické vítězství nad fašismem vybojováno, se Moskva nehodí, s ohledem na zoufalý stav demokracie, svobod a práv v současném Rusku.

Signatářům otevřeného dopisu dává za pravdu přinejmenším statistika, která dokládá, že za loňský rok došlo v Ruské federaci k takřka stoprocentnímu nárůstu rasově motivovaných útoků ze strany stoupenců různých extremistických hnutí.

Proto nijak nepřekvapuje, že se v moskevském klubu Pirogi jen několik set metrů od Rudého náměstí konal v předvečer oslav Dne vítězství nad fašismem rockový koncert proti nacistické zvůli.

Je třeba slavit?

Moskevská punková skupina Šluz ví o hrozbě plíživého návratu fašismu do Ruska své.

Mladá generace musí pochopit, že Rusko už s fašismem jednou pro vždy skoncovalo student Anton

Její baskytarista Vlad Tarasov leží od začátku dubna v nemocnici poté, co byl spolu s dalšími dvěma punkery brutálně napaden skupinkou skinheadů nedaleko Moskvy.

Z nejhoršího už je venku, zda se to samé dá říct o Rusku ale není jisté. Zpěvačka skupiny Šluz Aksana Cvetyová neskrývá své rozhořčení:

"Je to pro naši zemi velká ostuda. Ve válce jsme ztratili tolik lidí a teď se klidně děje tohle. Pro nás pro všechny je to ostuda. Nezbývá než doufat, že se situace zlepší, protože jinak by bylo strašné tu žít."

Dvaadvacetiletému studentu Antonovi nebezpečné sklony jeho vrstevníků rovněž vadí. Právě proto je ale podle něj třeba Den vítězství nad fašismem slavit.

"Myslím, že v dnešní době je to obzvlášť důležitý svátek. Mladá generace musí pochopit, že Rusko už s fašismem jednou pro vždy skoncovalo," řekl BBC Anton.

Slaví všichni

Podle něj mnoho mladých Rusů dnes projevuje náklonnost k různým neonacistickým a nacionalistickým hnutím, ale fašismus už jednou poražen byl a nikde na zemi pro něj není místo.

Ať už dnešní svátek budou Rusové brát jako příležitost k varovnému apelu na přicházející generaci nebo jako výraz díků odcházejícímu pokolení vítězů Velké vlastenecké války, půjde jako vždy o velkolepou oslavu.

Den vítězství je jedním z mála svátků, který v Rusku bez úhony přežil rozpad Sovětského svazu a k němuž se hrdě hlásí prakticky všichni.