|
Francouz Stéphane Lissner v čele La Scaly | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Po měsících sporů dostala oblíbená La Scala v Miláně nového ředitele a uměleckého šéfa, který vůbec poprvé v historii nepochází z Itálie - je jím Francouz Stéphane Lissner. Otázkou zůstává, zdali jeho příchod harmonii do problematického života slavné italské opery. La Scala prošla v posledních rocích náročnou rekonstrukcí za 60 miliónů eur, od prosincového znovuotevření se k ní ale upírá pozornost veřejnosti kvůli poněkud jinému typu představení než je opera. Mnohé premiéry byly zrušeny, orchestr vstoupil do stávky a trval na rezignaci legendárního hudebního ředitele, dirigenta Riccarda Mutiho kvůli jeho údajně příliš autoritativnímu stylu vedení. Muti nakonec odešel, mnozí umělci ale přesto k budoucnosti vzhlížejí s obavami. Za vlastní zájmy Filmový a operní režisér Franco Zeffirelli pracuje v La Scale už více než 50 let, má za sebou i zkušenost v dalších slavných operních stáncích - například v newyorské Metropolitní opeře.
La Scalu zná jako málokdo a má pochyby zejména co se týče vedení slavné opery. To tvoří správní rada, kde jsou zastoupeni hlavní finanční přispěvatelé - soukromé firmy, ale i milánská obecní správa. "Nechtěli muzikanty. Jsou to lidé, kteří investují do různých činností, využívají La Scalu pro vlastní zviditelnění - nejen co se týče image, ale i pro obchodní propagaci," říká Zeffirelli a dodává: "Neviděli rádi nespokojenost umělců s panem Mutim, který nesloužil zájmům La Scaly, ale svým vlastním." "Vybíral si repertoár, který rád dirigoval. Neměl některé skladatele rád, ale i oni jsou přece součástí hudebního dědictví." Nedůvěra ve vedení Podle Franca Zeffirelliho je vedení opery motivováno především vlastními obchodními zájmy. Jak dodává, důsledky takového způsobu vedení nejsou pro operu ideální: "Je tu jistá nedůvěra - kdo jsou ti lidé, kteří rozhodují o tom, co bych měl dělat a co by měla dělat La Scala. Je to jako kdyby vedení fotbalového týmu nevědělo vůbec nic o sportu."
"Dám vám jeden příklad, jak to bylo v Metropolitní opeře v New Yorku," pokračuje Zeffirelli: "Ta má také hodně sponzorů, oni ale nemají na vedení opery vliv, nemohou o ní rozhodovat." "Mohou nabízet například koncert, produkci nebo nového zpěváka. Platí za svou výlučnost, ale neopravňuje je to k rozhodování o tom, co by opera měla dělat a jaký program by měla mít." Je opera postupně vymírajícím uměním nebo za padesát let lidé stále budou do La Scaly rádi chodit? Režisér Franco Zeffirelli si myslí, že velká operní díla je třeba udržet při životě: "Lidé chodí do opery proto, že každé představení je svým způsobem zmrtvýchvstáním velkého díla, opera je pokaždé jiná, protože pokaždé v ní hrají a zpívají jiní lidé a stejně tak se mění i publikum." Další jména Příznivci La Scaly s napětím čekají ještě na jedno jméno - na to, kdo bude nástupcem bývalého hudebního ředitele, dirigenta Riccarda Mutiho. Zatím v tomto směru není jasno. A pokud už má svého kandidáta nový ředitel opery Stephane Lissner, rozhodně ho momentálně prozradit nehodlá. Vzhledem ke zmatku posledních měsíců a také k tomu, že zatím není pevně usazen ve své nové pozici, je to zřejmě moudré rozhodnutí. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||