Hrozba jedné země znamená hrozbu pro všechny

Annan začal svůj příspěvek grafickým popisem toho, co následuje po možné jaderné katastrofě, při níž jsou zabity tisíce lidí, nastane zmatek a další následky.

Prohlásil, že by si svět měl opět uvědomit jaderné nebezpečí.

V newyorském sídle Organizace spojených národů probíhá jednání zástupců více než 180 zemí o snižování arzenálů jaderných zbraní.

Pětiletá konference

Konference každých pět let přehodnocuje budoucnost Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Pětatřicet let stará dohoda je označována za jednu z nejdůležitějších bezpečnostních úmluv všech dob, byť se o její účinnosti nepřestávají vést spory.

Signatářské státy, které nevlastní jaderné zbraně, se podpisem dohody zavázaly neusilovat o jejich zisk, zatímco jaderné země přislíbily, že se svého arzenálu časem zbaví.

Možnost odstoupit

"Problémem je, že země může ze smlouvy vystoupit okamžitě. Navíc může také pod její záštitou budovat jaderný program k údajným civilním, mírovým účelům, a v momentě, kdy má potřebnou technologii, odstoupit a tutéž techniku používat k vývoji zbraní," vysvětluje představitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mark Gwozdecky.

Smlouva se ocitá v krizi. Washington tlačí na jaderné odzbrojení Severní Koreje a Íránu, ale mnoho zemí současně zpochybňuje, zda pět původních jaderných mocností USA, Británie, Francie, Čína a Rusko skutečně začalo plnit slib, že se samy jaderných zbraní vzdají.

Jsou zde však tři další jaderné státy - Indie, Pákistán a Izrael - které se ke smlouvě dosud nepřipojily.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro odzbrojení Nobujasu Abe si je podle svých slov vědom dlouhodobých rozdílů v zájmech zemí s jadernými zbraněmi a bez nich, doufá prý však, že konference uspokojí obě strany a vyústí v jasné závazky.