Litevského jednání se účastní i ministryně Condoleezza Riceová

Spojené státy doufají, že NATO má šanci se znovu stát hlavním politickým fórem.

Činitelé ministerstva zahraničí připouštějí, že od konce studené války vliv aliance poklesl.

Rozšíření o Ukrajinu

Severoatlantická aliance nabídla Ukrajině rozšíření vojenské a politické spolupráce.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Schefer poté označil podepsání dohody s Ukrajinou za důležitý krok, kterým země vyjadřuje svůj přínos euroatlantické bezpečnosti.

Rozšíření NATO o Ukrajinu podporuje i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová:

"Nabídka NATO na zesílení jednání o možném členství povyšuje spolupráci aliance s Ukrajinou na novou úroveň."

Urychlené přijetí země do NATO hájí na schůzce ukrajinský ministr zahraničí Boris Tarasjuk. Uvedl, že by se Ukrajina mohla stát členem aliance už v roce 2008.

"Ukrajina je zemí s velmi strategickou polohou a má velký potenciál, už nyní je přispívá ke stabilitě v Evropě i ve světě. Myslím, že Ukrajina bude pro NATO přínosem," řekl ukrajinský ministr zahraničí.

Největším oponentem rozšíření NATO o Ukrajinu je Rusko a někteří diplomaté se obávají, že by expanze NATO mohla způsobit zvýšení napětí ve vztahu k této zemi.

Výcvikový program v Iráku

Ministři jednají i o výcviku nové irácké armády.

Na výcviku se podílí všech 26 členských států - přestože některé z nich poskytují jen finanční příspěvek.

Severoatlantická aliance by chtěla do podzimu vybudovat u Bagdádu nové výcvikové středisko.

Ministři budou také mluvit se zástupci Ukrajiny o zájmu jejich země stát se členem NATO.

Riceová o Bělorusku

Účastní se ho také americká ministryně zahraničí Codoleezza Riceová, která předtím v litevské metropoli Vilniusu prohlásila, že nastal čas na politickou změnu v Bělorusku.

Šéfka americké diplomacie se ve Vilniusu sešla také se zástupci běloruské opozice a nazvala Bělorusko poslední diktaturou v Evropě.

Zatímco Riceová kritizovala běloruský režim, pouhých několik set kilometrů odtud, v běloruském hlavním městě Minsku, se prezidentu Lukašenkovi podařilo prosadit nový zákon, který mu definitivně umožňuje znovuzvolení.

Lukašenko přitom Bělorusům vládne už od roku 1994. Americká ministryně zahraničí na otázku, zda bude Washington podporovat demokratické skupiny v Bělorusku, které by mohly v zemi zahájit revoluční změny, odpověděla, že by pro lidi nebylo špatné zbavit se okovů tyranie.

Minulý měsíc pořádková policie v Bělorusku rozehnala protivládní demonstraci, ale opozici povzbudila povstání ve třech dalších bývalých sovětských republikách - v Kyrgyzstánu, Gruzii a na Ukrajině.

Lukašenkova vláda kritizovala svržení kyrgyzského prezidenta Akajeva, protože podle ní může destabilizovat celou oblast.

V reakci na prohlášení Riceové běloruský ministr zahraničí Sergej Martynov řekl, že budoucnost Běloruska bude určovat tamní lid a ne paní Riceová.