Novým iráckým prezidentem je vůdce kurdské menšiny Talabání

Ve svém úvodním projevu Talabání řekl, že všechny své síly napře k vybudování demokracie, ochraně lidských práv a občanských svobod.

Parlament vybral kurdského vůdce do funkce prezidenta po týdnech politických neshod.

Tajná volba

Poslanci v tajné volbě vybírali také dva viceprezidenty, jimiž budou šíitský muslim Ádil Abdal Mahdí a dosavadní prezident, sunnita Ghazí Adžil Javar.

Jednání sněmovny bylo přenášeno do cely bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna, údajně proto, aby si uvědomil, že už se nikdy nevrátí k moci.

Nový prezident Džalál Talabání po svém zvolení poslancům poděkoval:

"Budu mít na paměti vaši důvěru a důvěru iráckého lidu, který vás svobodně zvolil v prvních svobodných volbách v naší zemi."

Jmenování prezidentského týmu je významným krokem k vytvoření přechodné irácké vlády, protože úkolem prezidenta a dvou viceprezidentů je nominovat premiéra.

Ten musí do dvou týdnů předložit poslancům ke schválení seznam členů nového kabinetu.

Džaafarí premiérem

Premiérem, a tedy nejmocnějším mužem v Iráku, se má podle předpokladů stát nynější viceprezident šíita Ibráhím Džaafarí.

Spojenectví šíitů podporované duchovními získalo v lednových volbách nejvíce hlasů.

Musí ale vytvořit koalici s Kurdy a tyto dvě skupiny mají diametrálně odlišné názory, zvláště na roli náboženství.

Obě také usilují o vládu nad klíčovým ministerstvem ropy. Nově zvolení iráčtí politici jsou ale pod silným veřejným tlakem, aby překonali názorové rozdíly a začali vládnout.

Celé vedení Iráku včetně parlamentu je stále přechodné. Parlament má do srpna vypracovat novou ústavu.

Jestliže ji Iráčané na podzim schválí v referendu, budou se do konce roku konat nové volby a až z nich vzejde definitivní zákonodárný sbor i vláda.

Nový velvyslanec v USA

Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová jmenovala Zalmaye Chalilzada (54) novým velvyslancem Spojených států v Iráku.

Ten nahradí Johna Negroponteho, který se stane ředitelem zpravodajských služeb. Jeho jmenování ovšem ještě musí potvrdit Senát.

Američan afghánského původu Zalmaj Chalilzad byl americkým velvyslancem v Afghánistánu od roku 2003.

Během svého pobytu v Kábulu se významnou měrou podílel na zajištění úspěchu prezidentských voleb.

Četní Afghánci ho považují za vlivného zastánce obnovy země v Bushově administrativě a Kongresu.

Chalilzad by jako dlouhodobý spojenec viceprezidenta Dicka Cheneyho mohl něco podobného dokázat i v Iráku.

Pokud mě Senát potvrdí ve funkci, budu spolupracovat se všemi Iráčany, všemi sektami a etnickými skupinami na urychlení pozitivních změn v zemi, zdůraznil právě nominovaný velvyslanec.

Tamní političtí vůdci možná budou jeho pomoc potřebovat, protože na sepsání ústavy a uspořádání voleb do stálé vlády mají termín jenom do konce letošního roku.

Další potenciální překážkou v Bagdádu bude samozřejmě pokračující povstání, které často nedovolilo americkému velvyslanci opustit jeho přísně střeženou rezidenci.