|
Konec spekulacím o britských volbách, proběhnou 5. května | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Britský premiér Tony Blair vyhlásil volby na 5. dubna, v duchu tradice také požádal britskou královnu o rozpuštění parlamentu. Ačkoli nevyhlášená předvolební kampaň probíhá už řadu týdnů, potvrzení data voleb je oficiálním odstartováním bezmála měsíční kampaně. Následující dny budou ještě ve znamení pohřbu papeže a sobotní královské svatby prince Charlese s Camillou Parekrovou Bowelsovou. Přesto poté, co Tony Blair volby vyhlásil, se sám pustil do čistě volební rétoriky: "Věřím v zemi, kde úspěch podmiňuje tvrdá práce a schopnosti a ne privilegia společenské postavení.V zemi, kde britské rodiny mají dostupnou moderní zdravotní péči, vzdělání, péči o děti a která stojí na spravedlnosti a rovnosti." "V zemi, kde mají navrch lidé, kteří hrají podle pravidel. V zemi, která se dokáže ochránit před hrozbou terorismu, které čelíme." Blair řekl, že je hrdý na to, čeho už země v posledních osmi letech pod jeho vedením dosáhla. Opět zdůraznil stabilní ekonomiku, nízkou nezaměstnanost či růst minimální mzdy. Pozadu ovšem nezůstala ani opozice. Michael Howard "Je naprosto zřetelné, jaký výběr před sebou voliči 5. května mají. Mohou odměnit Tonyho Blaira za jeho osm let nesplněných slibů a volit pro dalších pět let tlachání."
"Nebo mohou volit konzervativce a podpořit tak stranu, která naplní to, co požadují všichni tvrdě pracující," lákal voliče vůdce konzervativců Michael Howard. Labouristická vláda podle něj selhala: "Blair si dostatečně neváží slušných a pracovitých lidí." Charles Kennedy Vystoupil i šéf třetí nejsilnější strany, liberálních demokratů, Charles Kennedy, který mimo jiné přislíbil čistě vedenou kampaň.
"Jsem hrdý na to, že v těchto volbách povedu jedinou stranu, která v britském parlamentu jednotně vystupovala proti válce v Iráku." "Myslím, že pravdivost a stálost našich postojů jak v domácích, tak zahraničních otázkách se odrazí v tom, jak lidé budou za několik týdnů hlasovat," řekl Charles Kennedy. Nižší volební účast Podle většiny průzkumů, které v den vyhlášení voleb zveřejnilo hned několik britských deníků, nadále vedou vládní labouristé před konzervativci. Náskok je zhruba tříprocentní, ještě na začátku února byl přitom dvouciferný - kolem dvanácti procent. Nyní je poměr preferencí 36 ku 33 procentům hlasů. Ovšem podle výsledků průzkumu dle jiné metodiky, který otiskly Financial Times, je v čele Konzervativní strana, a to o pět procent. Kvůli britskému většinovému volebnímu systému by však konzervativci, aby v parlamentu získali většinu, museli zvítězit ve volbách asi o deset procent. Třetí strana - Liberální demokraté - mají zhruba 21 procent. Podle ředitele společnosti pro výzkum veřejného mínění MORI Roberta Worcestera se dá očekávat, že pokud by labouristé volby vyhráli, jejich vítězství nebude zdaleka tak jasné jako v posledních dvojích volbách, tedy v letech 1997 a 2001. "Naše průzkumy ukazují, že volební účast bude horší než v předchozích letech, okolo 55 procent, což je o čtyři procenta méně než v roce 2001," říká Worcester s tím, že konzervativci mají ve volbách šanci, protože menší účast voličů se může promítnout do toho, že v parlamentu nakonec nebude mít nikdo jasnou většinu. "Majorita v parlamentu je to, co premiér potřebuje. Tony Blair měl po volbách v roce 2001 většinu 166 poslanců. Ale pokud se naše propočty za měsíc potvrdí a volební účast bude nízká, může se stát, že síly v parlamentu budou vyrovnané, jinými slovy labouristé nebudou mít naprostou většinu," varuje ředitel společnosti pro výzkum veřejného mínění MORI. Blairova klesající popularita Podle jeho slov je příčinou i klesající popularita premiéra Tonyho Blaira: "Pokud se lidí ptáte, kdo by byl jako premiér nejschopnější, tak Tony Blair vede o 14 procent před šéfem konzervativců Michaelem Howardem, který je zase těsně před předsedou liberálních demokratů Charlesem Kennedym." Převaha současného premiéra prý ale není zdaleka tak jasná jako u voleb před čtyřmi lety, kdy před tehdejším hlavním protikandidátem vedl o celých 25 procent hlasů. Volební podvody? V Británii se v posledních dnech mluví také o hrozbě volebních podvodů. Britský volební systém je totiž silně založen na důvěře. I když existují registry voličů s jejich jmény a adresami, identita voličů se přímo v hlasovacích místnostech už nijak neověřuje ani se voliči nijak neoznačují, aby nemohli přijít hlasovat znovu. A nyní panují obavy z možných podvodů při korespondenčním hlasování. Důvodem jsou loňské události v anglickém Birminghamu. Tamních šest labouristických radních bylo totiž usvědčeno z podvodů s volebními lístky zaslanými poštou, kterých se dopustili při loňských komunálních volbách. Podle soudce, který měl případ na starost, není volební systém dostatečně ochráněn před možným falšováním. Peter Wardle je předsedou britské volební komise a k ochraně korespondenčního hlasování před zneužitím říká: "Volební komise dala už loni vládě sérii doporučení, aby byl zákon o tomto druhu hlasování zpřísněn. Navrhovali jsme, aby bylo možné jednotlivé voliče identifikovat, aby nebylo možné předstírat, že jste někdo jiný, a zneužívat žádosti o korespondenční hlasování. Vláda část z toho akceptovala, ale do legislativy se to nepromítlo." Přesto by ale podle předsedy volební komise měla být možnost poštovního hlasování zachována, protože falšování hlasů v Birminghamu bylo prý zcela ojedinělé. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||