|
Vědci se pokusí oživit DNA z nalezené tkáně tyranosaura | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvůrci filmu "Jurský park" nechali přivést k životu praještěry díky DNA získané z prehistorického komára uvězněného v kusu jantaru. Pár let po premiéře tohoto filmu se zdá, že nemusí jít o úplnou fikci. Američtí vědci našli pozůstatky měkkých tkání ještěra druhu Tyranosaurus rex, který na území dnešního amerického státu Montana žil před téměř 70 milióny let, tedy v druhohorní křídě. Fosílii objevili v opuštěné oblasti Hell Creek v severovýchodní Montaně, kam nebylo možné zajet autem, a proto vědci vybavení přepravovali helikoptérou. "Vrtulníkem jsme chtěli dopravit i zkamenělinu praještěra, stroj byl ale příliš malý, a tak jsme se rozhodli pravěkou kost rozlomit," vysvětluje profesor paleontologie ze státní univerzity v Montaně John Horner. Spolu se svým týmem prokázal, že je kost uvnitř dutá, a že v ní mohou být zbytky tyranosaurových měkkých tkání. Živé buňky? Podle vědkyně Mary Schweitzerové, která vzorek studuje na univerzitě v Severní Karolíně, jde o důležitý objev: "Je to průhledné a pružné kostní pojivo s různými typy buněk. Na základě dosavadních studií o rozkladu tkání a buněk a znalostí chemických zákonitostí, by něco takového nemělo být vůbec možné," říká Schweitzerová. Když totiž vědci chemicky odstranili nerostnou část vzorku, zbylo jim něco, co údajně vypadá jako zbytky cév, kostních buněk a dokonce i červených krvinek. Badatelé nevylučují, že se z toho podaří rekonstruovat DNA, tedy genetický materiál praještěra. Čas tkáně ničí Paleontolog Boris Ekrt z paleontologického oddělení Národního muzea se ovšem představě, že by se teď pod vlivem objevu začalo v muzeích s hromadným lámáním koster pravěkých druhů, směje.
"Naším posláním je nalezené zbytky kostí spíš slepovat, než rozbíjet," říká paleontolog. Podle něj je dost neuvěřitelné, že by nalezené tkáně přežily desítky milionů let. Kromě speciálních podmínek zachování tkáně, která je obalena dost silnou tukovou vrstvou, je totiž podstatný čas. Čím více času uplyne, tím menší možnost zachování živých tkání existuje. "Delší řetězce organických látek se časem rozpadají," připomíná Ekert. Příbuzní ptáků? Pro výzkum je podle paleontologů o něco důležitější DNA než samotná bílkovina: "Podle DNA lze lépe zjistit příbuzenské vztahy mezi organismy, ale pomohly by i bílkoviny," říká český paleontolog. Podle něj by měl objev napomoci výzkumu příbuznosti druhů, především rozluštění spojení praještěrů se současnými ptáky. Už dlouho se totiž mezi odborníky diskutuje o tom, zda se ptáci vyvinuli z dinosaurů nebo z jiné skupiny plazů. "Pokud je nález věrohodný, a organické molekuly by tam byly, tak se představě z Jurského parku přinejmenším přiblížíme," dodává paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||