Robert Břešťan redaktor, Londýn

Poslanecká zpráva kritizuje chybný odhad situace v Iráku

Poslanecká zpráva kritizuje především chybný odhad situace po skončení války.

Konstatuje, že žádná poválečná mise nebyla tak náročná, jako ta irácká, která trvá od června roku 2003.

Zároveň je britská vláda pod tlakem, aby vysvětlila, pročnNejvyšší státní zástupce Lord Goldsmith údajně těsně před zahájením vojenské operace změnil svůj původní postoj, že je válka nelegální.

Překvapení z ozbrojenců

Poslanci ve své zprávě jasně říkají, že koaliční jednotky byly nedostatečně připraveny především na poválečný odpor iráckých ozbrojenců.

Přitom prý měly předpokládat, že jejich vojenská přítomnost u části Iráčanů takovou reakci vyvolá.

Největší chybou bylo, že ačkoli se na poválečnou situaci jak USA, tak Velká Británie připravovaly, tato příprava byla v mnoha ohledech špatná Bruce George, člen komise

"Největší chybou bylo, že ačkoli se na poválečnou situaci jak Spojené státy, tak Velká Británie připravovaly, tato příprava byla v mnoha ohledech špatná. Vůbec nepředpokládaly takový rozsah násilí," potvrzuje tento závěr i člen komise Bruce George.

Poslanecká zpráva částečně hodnotí i současné dění v Iráku. Zmiňuje se například o tom, že některé problémy trvají. Kromě obecně špatné bezpečnostní situace prý nadále do Iráku pronikají ozbrojenci ze Sýrie a Íránu.

Ostatně právě nedostatečná ochrana hranic po invazi v roce 2003 je další věc, kterou Američany vedené koalici poslanci vyčítají.

Rychlý konec neomlouvá

Už ze začátku prý měla být prioritou reforma iráckých bezpečnostních sil. Jak totiž připomíná britský poslanec Bruce George, času na přípravu bylo dost.

Koaliční jednotky byly prý málo připraveny na poválečný odpor

"Rozhodnutí jít do války trvalo dlouho, opravdu velmi, velmi dlouho. Proběhla řada pokusů o to, aby OSN vydala svou druhou rezoluci, ale to se nestalo."

"Takže i díky tomu byly přípravy na válku docela dlouhé. Ovšem příprava na to, co se stane poté, ačkoli i na to bylo dost času, nebyla dostatečná," říká člen obranného výboru britského parlamentu.

Nebyl prý také potřebný dostatek odborných studií o Iráku, které by pomohly vyvarovat se situací, jež po skončení války nastaly.

"Válka pak skončila velmi rychle, ale nemyslím si, že to je omlouvá," konstatuje Bruce George.

Koaliční jednotky podle britských poslanců zkrátka dostatečně nevěděly, co je v oblasti čeká, do jakého přicházejí prostředí a všechno šlo proto velmi pomalu.

Velkou chybu prý pak bylo rozpuštění irácké armády a policie. Následně totiž vzniklo jakési vakuum, které nebyly koaliční jednotky po skončení válečné části operace zaplnit.

Obrat Lorda Goldsmithe

Nové pochybnosti ale vyvolává i samotné prvotní britské rozhodnutí do války jít.

Lord Goldsmith údajně změnil názor na válku před začátkem konfliktu

Jedná se především o nové informace o údajném náhlém obratu v právním názoru na legalitu či nelegalitu války ze strany britského nejvyššího státního zástupce Lorda Goldsmitha.

Podle televizní stanice Channel 4 i některých britských deníků má být důkazem rezignační dopis právní poradkyně britského ministerstva zahraničí Elizabeth Wilmshurstové.

Píše v něm, že Lord Goldsmith ještě 7. března sdílel názor, že válka by mohla být bez druhé rezoluce Rady bezpečnosti OSN nelegální.

Později, 17. března, ale nejvyšší státní zástupce oznámil, že válka odpovídá mezinárodnímu právu i bez druhé rezoluce.

Britská vláda i nejvyšší státní zástupce se teď ocitá pod tlakem, aby tento obrat vysvětlila.

Zatím ale odmítla zveřejnit třináctistránkový právní rozbor Lorda Goldsmithe, ale i další právní dokumenty, o něž se opírala při svém rozhodnutí do války jít.