|
Nizozemec je souzen kvůli genocidě v Iráku | |||||||||||||||||||||||||||||
V Rottterdamu začal proces s nizozemským obchodníkem obviněným z napomáhání bývalému iráckému vůdci Saddámu Husajnovi. Frans van Anraat čelí žalobě za spoluúčast na válečných zločinech a genocidě. Vládě Saddáma Husajna měl v 80. letech údajně dodávat chemikálie, používané k výrobě nervových plynů. Van Anraat je prvním Nizozemcem obviněným z genocidy. Atmosféra v soudní síni byla při čtení bodů obžaloby pochmurná. Jednotlivá obvinění se týkají spoluúčasti na genocidě a porušování lidských práv, včetně mučení. V předních lavicích se svým právníkem seděli čtyři z přeživších obětí útoků jedovatým plynem. Vyšetřovatelé odhalili přímou souvislost mezi zraněními dvou obětí a chemickou látkou známou jako TDG, kterou Frans van Anraat dodával. Nizozemský občan měl do Iráku prodávat chemikálie ze Spojených států a Japonska, z nichž se daly vyrobit nervové plyny a plynu, použitého v roce 1988 při útoku na kurdskou Halabdžu, kde zemřelo přes 5 000 lidí. Van Anraat se v nizozemské televizi přiznal k prodeji chemikálií režimu Saddáma Husajna, ale popřel, že by věděl, na co se použijí. Irácké použití jedovatých plynů Irák prokazatelně použil jedovatý plyn přinejmenším ve válce proti Íránu v 80. letech. Masakr v kurdském městě Halabdža z roku 1988 byl opakovaně zmiňován americkým prezidentem i britským premiérem před invazí v Iráku jako důkaz odhodlanosti Saddáma Husajna použít zbraně hromadného ničení nejen proti zahraničním cílům, ale i proti vlastním lidem. Frans van Anraat byl pro podezření z porušování pravidel exportu v Nizozemsku hledanou osobou už od roku 1989. Deset let žil v Iráku, pak ale přišla Američany vedená invaze a Van Anraat ze země uprchl. Loni v prosinci byl ovšem zatčen v Amsterodamu. |
| |||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||