Operalíčí příběh šíleného vědce, který naklonuje známé skladatele

Státní Dumu pobouřila nová opera, která má být uvedena koncem března, a vyzvala, aby se dílem zabývaly úřady.

Vedení divadla obvinilo parlament ze snahy vrátit Rusko do dob státní cenzury.

Opera Rosenthalovy děti Leonida Děsjatnikova měla být podle moskevského zpravodaje BBC pro Bolšoj Těatr branou do 21. století. Místo toho posílila obavy z návratu ruské autoritářské minulosti.

První opera, kterou si přední moskevská scéna za poslední čtvrtstoletí objednala, líčí příběh šíleného vědce, který naklonuje známé skladatele jako Mozarta nebo Wagnera, aby vzápětí umřel a nechal je tropit šílené kousky.

Odklon od tradice

Celé dílo představuje radikální změnu v obvyklém repertoáru Vekého divadla, kam spíše patří osvědčené Čajkovského kusy Labutí jezero a Louskáček.

Podle ruského parlamentu je to změna až příliš radikální, a tak schválil, že operu je třeba prověřit, což fakticky znamená její zákaz.

Důvodem je autor libreta Vladimir Sorokin, který napsal mimo jiné kontroverzní román Goluboje Salo (Modrý špek), kde je vylíčen homosexuální styk mezi Stalinem a Chruščovem.

Podle ruských zákonodárců není Sorokin tím typem umělce, s nímž by se měla nejznámější operní scéna světa spojovat.

Bolšoj Těatr obviňuje parlament ze snahy vrátit Rusko zpět do třicátých let, kdy státní cenzoři zakazovali dokonce i díla takových skladatelů, jako byl Dmitrij Šostakovič.

Divadlo se přesto rozhodlo dodržet termín světové premiéry nové opery, naplánovaný na 23. března.