|
Libanonci obracejí své protesty proti Sýrii | |||||||||||||||||||||||||||
V libanonském hlavním městě Bejrútu pokračují stovky stoupenců opozice den po demisi tamní vlády v pouličních protestech. Kabinet premiéra Umara Karámího odstoupil dva týdny po pumovém atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího, z jehož smrti mnozí obviňují libanonskou vládu a Sýrii. Premiér Umar Karámí oznámil, že odstupuje z funkce během televizního přenosu parlamentní debaty o vyslovení nedůvěry vládě. Takový krok byl jedním z klíčových požadavků tisíců demonstrantů shromážděných na hlavním bejrútském náměstí. Po oslavách rezignace vlády nyní protestující obrátili svou pozornost k dalšímu cíli. Studenti a aktivisté shromáždění na náměstí Mučedníků v centru Bejrútu prohlašují, že neodejdou, dokud syrské jednotky neopustí zemi. Rozhořčení příznivci odstupujícího premiéra Karámího však v jeho rodišti stříleli do vzduchu a volali po generální stávce. 'Malý úspěch v dlouhé bitvě' Opoziční vůdci označují demisi kabinetu za malý úspěch v dlouhé bitvě. Různé skupiny se nyní snaží zkoordinovat své požadavky před parlamentním zasedáním, na němž prezident jmenuje nového premiéra. Opozice chce neutrální vládu, která by dohlížela na svobodný a demokratický průběh květnových parlamentních voleb. Zároveň požaduje okamžité odstoupení velitelů libanonských bezpečnostních sil, kteří nezabránili atentátu na bývalého premiéra Harírího. Překvapivá demise Demise byla překvapivá - především prosyrský předseda parlamentu Nabíh Berry byl jejím oznámením v parlamentu viditelně zaskočen. Odstupující vláda bude zemi řídit provizorně do doby, než prezident Emil Lahúd jmenuje vládu novou. Všichni tvrdí, že demise je výsledkem tlaku lidu po řadě dní bezprecedentních protestů. Přitom ale není zřejmé, jak premiér Umar Karámí ke svému rozhodnutí dospěl, ani zda je konzultoval v Damašku, který jeho vládu podporoval. USA podporují libanonský lid Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová vyjádřila silnou podporu libanonskému lidu v jeho úsilí o prosazení demokracie v jeho zemi. Nabídla také pomoc Spojených států při organizaci svobodných a demokratických voleb. Na londýnské konferenci o Blízkém východě vyzvala Riceová spolu s francouzským ministrem zahraničí Michelem Barnierem zahraniční jednotky, aby se stáhly z Libanonu. Podle jejích slov zaostává syrská vláda za vývojem v regionu Blízkého východu. Šéf francouzské diplomacie Barnier pochválil odvahu Libanonců, kteří podle jeho slov chtějí být pány ve své zemi. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||