|
Co je to ašúra? | |||||||||||||||||||||||||||||
Ašúru slaví všichni muslimové, pro šíity má však zvláštní význam. Připomíná utrpení Husajna, děda proroka Mohameda, v Karbale. Svátek připadá na 10. den měsíce Murraham, který je prvním v muslimském kalendáři. Muslimové se v den svátku mohou postit. Má vazbu na den, kdy Noe opustil archu a na den, kdy bůh zachránil Mojžíše z egyptského zajetí. Pro šíity je ašúra dnem smutku za utrpení Imána Husajna v Karbale. Událost se odehrála v roce 680 našeho letopočtu na území dnešního Iráku. Šíitští muži a ženy se oblečou do černého, procházejí ulicemi, pějí žalmy a bijí se v prsa. Někteří šíité napodobují muka Imána Husajna tím, že se bičují řetězy nebo si poraní čelo, až začnou krvácet. Část šíitských duchovních tyto rituály odmítá s tím, že vyvářejí negativní obraz šíitské víry. Vyzývají muslimy, aby raději darovali krev. Muslimské schisma Zabití Husajna vedlo k rozdělení muslimů na šíity a sunnity. V počátcích islámské historie byli šíité politickou frakcí, která podporovala Alího, zetě proroka Mohameda a čtvrtého kalifa muslimské komunity. Alí byl v roce 661 zavražděn a jeho hlavní protivník Muavija se stal kalifem. Byla to právě Alího smrt, která vyvolala schisma mezi sunnity a šíity. Nástupcem kalifa Muaviji byl jeho syn Jazíd, ale Alího syn Husajn ho odmítl uznat. On a jeho příznivci byli zmasakrováni v roce 608 v Karbale. Smrt Alího i jeho syna Husajna daly základ šíitskému kultu mučednictví, jejich významu zrady a boji proti nespravedlnosti a tyranii. K šíitské víře se dnes hlásí zhruba 15 procent všech muslimů na světě. |
| |||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||