Demonstranti vyzývali USA, aby protokol podepsaly

Podle mnohých odborníků mají právě tyto škodlivé emise vliv na globální oteplování.

Protokol předpokládá, že nejbohatší země sníží do roku 2012 škodlivé emise o více než pět procent.

Rozvojové země takovou povinnost nemají, přestože ekologové poukazují na vysoké emise v zemích jako Čína, Indie a Brazílie.

Dlouhé jednání

Kvůli Kjótskému protokolu se mnohokrát jednalo dlouho do noci. Nejprve bylo třeba všechna opatření sepsat a pak přimět dostatečné množství zemí k ratifikaci.

Všechny schůze o Kjótském protokolu se nakonec protáhly, jednou dokonce museli delegáti dějiště jednání opustit, protože už se tam měla konat úplně jiná akce.

Dlouho trvala už sama formulace dokumentu, protože vždycky se přihlásil někdo, kdo požadoval, aby byl text formulován mírněji.

Mnozí se proto domnívají, že protokol nakonec nebude tak účinný, jak se očekávalo.

Dokument podepsala většina nejvyspělejších zemí světa, s výjimkou Spojených států.

Obchod s emisemi

Podle prezidenta Bushe by dodržování závazků protokolu poškodilo americkou ekonomiku.

Signatářské země by měly omezovat zejména emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného a tří plynů obsahujících fluor.

Mohou se ale také finančně podílet na omezování emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích, které tak de facto budou za peníze snižovat emise místo vyspělých zemí.

Účinnost Kjótského protokolu by měla být posouzena v roce 2012; pokud se signatářům nepodaří splnit, k čemu se zavázali, mají být cílové hodnoty škodlivých emisí pro příští období mnohem nižší.