|
Kjótský protokol o omezování emisí vstupuje v platnost | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Více než sedm let po svém schválení vstupuje dnes v platnost Kjótský protokol o omezování emisí takzvaných skleníkových plynů. Průmyslové země mají na jeho základě omezit emise oxidu uhličitého a dalších plynů, které údajně způsobují globální oteplování. Evropská unie vyzývá Spojené státy, aby se ke kjótské smlouvě připojily, a sama se zavázala snížit do roku 2012 emise oxidu uhličitého o osm procent oproti úrovním znečištění naměřeným v roce 1990. Podle zpravodaje BBC chce Unie tohoto cíle dosáhnout obchodováním s emisemi, které znevýhodňuje velké znečišťovatele ovzduší. Ambiciozní systém kontroly Evropská iniciativa představuje dosud nejambicióznější systém kontroly znečišťování životního prostředí. Na dvanáct tisíc závodů v pětadvaceti evropských zemích má určeno emisní limity oxidu uhličitého. K jejich překročení si musí odkoupit povolení od jiných továren, které své limity nenaplnily. Notoričtí znečišťovači prostředí jsou takto penalizování, zatímco ekologicky čistější výroba je finančně zvýhodněna. Obchodování s emisemi kysličníku uhličitého funguje v praxi teprve šest týdnů, ale už vyvolalo spory. Jeho kritici tvrdí, že emisní limity jsou příliš velkorysé, zastánci ale upozorňují, že je to první systém svého druhu a limity se mohou v budoucnu zpřísnit. Evropský systém má v ideálním případě posloužit jako vzor pro podobné obchodování s emisemi v celosvětovém měřítku. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||