Martina Mašková redaktorka BBC

Viry HIV mohou likvidovat nádorové buňky

S tímto objevem přišli krátce poté, co newyorští lékaři objevili nový vysoce resistentní kmen viru HIV.

Virus HIV vyvolal u čtyřicetiletého Newyorčana nemoc AIDS mnohem rychleji, než je obvyklé. Ještě v květnu 2003 nebyla u tohoto muže nákaza HIV zjištěna, v prosinci 2004 už trpěl AIDS.

Newyorčan byl drogově závislý za metamfetaminu a údajně měl styk s velkým počtem partnerů.

Imunitní systém newyorského pacienta podle vědců zřejmě oslabila drogová závislost. Těla toxikomanů totiž zpravidla reagují na infekční choroby bouřlivě.

Za nejvarovnější ovšem považují lékaři to, že se newyorský pacient nakazil kmenem, který je resistentní na různé antiretrovirové preparáty.

"Zatím to vypadá jako výjimka, ale už i v Česku máme osobní zkušenosti s resistentními kmeny viru HIV," říká Marie Brůčková, vedoucí české Národní referenční laboratoře pro AIDS.

Viry odolávají

Podle Marie Brůčkové probíhá už i v Evropě výzkum resistentních kmenů:

Virus musí být schopen vstoupit do dané buňky, ale nesmí se v ní množit profesor Pavel Klener

"Klíčovou otázkou je, zda se rozvíjí jen u individuí, nebo zda je možné se resistentním kmenem nakazit."

U některých HIV pozitivních se podle jednoho z objevitelů nemoci, Roberta Galla, infekce rozvíjí rychleji než u jiných, což je dáno vrozenými dispozicemi.

"Když se pije voda infikovaná tyfem, někdo onemocní, jiný ne. Souvisí to s individuální genetickou výbavou," uvádí doktorka Brůčková.

Velké imunologické studie by podle ní mohly pomoci k vývoji vakcíny, k jejíž přípravě by vědci využili přirozenou resistenci jedinců.

S HIV proti rakovině?

Vědci z Kalifornské univerzity tvrdí, že tzv. "impotentní" formy viru HIV bude možné využít k boji proti rakovině.

Kalifornští vědci při pokusech na myších zjistili, že by "impotentní" virus HIV mohl cíleně působit proti rakovinotvorným buňkám.

Za normálních okolností napadá tento virus tzv. T-buňky imunitního systému, neboli T-lymfocyty.

Když ho ovšem v kalifornské laboratoři "svlékli", a dali mu "kabát" jiného viru, putoval krevním řečištěm rovnou k nádorovým buňkám.

Autoři studie tvrdí, že by tato metoda mohla být účinná v případě, kdy se nádory už rozšířily po těle, a že by do budoucna by pomoci při léčbě dalších genově podmíněných nemocí.

Větší riziko?

Někteří odborníci se ale obávají, že by se virus HIV mohl projevit u zdravých buněk.

Panují obavy, že by se virus HIV mohl projevit u zdravých buněk

"I klasická chemoterapie při použití určitých cytostatik zvyšuje riziko nádorového onemocnění," namítá profesor Pavel Klener, přednosta Kliniky hematologie a krevní transfúze 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Profesor Klener proto nevylučuje, že by využití HIV mohlo v budoucnu v genové terapii pomoci.

Při ní se jako nosiče léčebných genů dosud používaly hlavně tzv. adenoviry nebo herpetické viry.

"Virus musí být schopen vstoupit do dané buňky, ale nesmí se v ní množit," popisuje požadované vlastnosti viru profesor Klener.

Před klinickými zkouškami, tedy testy na lidských pacientech, je podle něj třeba využití viru HIV v genové terapii zkoušet ještě na zvířatech.

Ačkoli je genová terapie v onkologii v počátcích, prosazuje se stále úspěšněji.

"Už existují vakcíny proti papilomaviru, který způsobuje nádory děložního hrdla. S očkováním těmito vakcínami se začíná i v Česku," uvádí profesor Klener.

Podle něj také vědci pracují na vakcínách proti chronické myeloidní leukémii a dalším nádorovým onemocněním.