|
Riceová spokojena se schůzkou NATO v Bruselu | |||||||||||||||||||||||||||
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová označila své jednání o Iráku v ústředí Severoatlantické aliance v Bruselu za nejlepší od pádu režimu Saddáma Husajna. Po schůzce s kolegy z členských zemí NATO Riceová řekla, že aliance je jednotná a ví, jaké úkoly před ní v Iráku stojí. Několikadenní cesta nové ministryně po zemích Evropy a Blízkého východu, zaměřená především na zlepšení transatlantických vztahů, se tím chýlí ke konci. Condoleezza Riceová přivezla Evropě poselství, že Američané se chtějí přenést přes hluboké neshody, které mezi Washington a některé jeho evropské spojence z NATO vnesla válka v Iráku, jíž se Francie, Německo a další země odmítly vojensky zúčastnit. Jak v rozhovoru pro BBC potvrdil jeden z účastníků schůzky, český ministr zahraničí Cyril Svoboda, ochota zapomenout na minulé spory a spolupracovat byla zřejmá u všech přítomných. Sporná témata Přes optimistická vyjádření po setkání ministrů zahraničí NATO v Bruselu existují témata, která Evropu a Ameriku rozdělují. Spojeným státům se například nelíbí záměr Evropské unie zrušit zbrojní embargo vůči Číně, protože podle Američanů stále hrozí, že Peking by mohl své ozbrojené síly nasadit proti západním strategickým zájmům. Kromě toho Čína od zavedení evropského embarga v roce 1989 stále ještě nezlepšila svůj postoj k lidským právům. Třenice vyvolávají i údajné nukleární plány Íránu. Evropská unie věří, že se jí Teherán podaří přesvědčit, aby jaderný program opustil, ale Washington je skeptičtější. A dalšími spornými body jsou Kjótský protokol o globálním oteplování a zapojení Severoatlantické aliance do výcviku iráckých bezpečnostních sil. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||