Paul Reynolds zpravodaj BBC

Jaltská konference zanechala své stopy dlouho po skočení války

Bylo to právě mezi 4. a 11. únorem na Jaltě, kdy byla poprvé cítit studená válka. Aliance mezi demokracií a komunismem začala svou cestu k rivalitě a nepřátelství.

Jeremy Isaacs a Tailor Downing ve své knize Studená válka uvádějí:

"Jaltská konference představuje nejvyšší stupeň spolupráce spojenců během druhé světové války."

Dodávají zároveň: "Jalta odhalila trhliny ve veliké alianci. Jediným pojítkem bylo svržení Hitlera."

Stále kontroverzní

Teprve v posledních letech byly následky konference překonány. Německo se znovu spojilo a země střední a východní Evropy se staly členy Evropské unie.

Posledním příkladem toho, že pláštík minulosti mizí, byly nedávné volby na Ukrajině, které dnes Krymský poloostrov náleží.

Socha je předmětem sporů kvůli J. V. Stalinovi

I po šedesáti letech však stále přetrvávají spory.

Neshody vyvolává plánované umístění sochy tří spojeneckých představitelů do carského paláce na Jaltě.

Krymští Tataři mají výhrady k tomu, aby byl součástí pomníku i Stalin, protože deportoval desítky tisíc z nich kvůli údajné kolaboraci s Němci.

Jaltská konference se odehrála na Stalinovo výslovné přání na území někdejšího Sovětského svazu a pro prezidenta Roosevelta znamenala mimo jiné dlouhou cestu lodí i letadlem.

Rozhovory začaly v době, kdy Rudá armáda prolomila východní frontu a americká, britská a kanadská vojska stále zůstávala západně od Rýna.

Stalin byl proto v poměrně silné pozici a využil toho.

Bez ohledu na to, jak dopadne poválečné uspořádání Evropy, chtěl vyloučit jakékoli ohrožení Sovětského svazu.

Hodlal v zemích sousedících se SSSR dosadit vlády podporující sovětskou politiku a vytvořit tak nárazníkovou zónu, která měla oddělit Sovětský svaz od západní Evropy a zejména od Německa.

Sovětský vliv

Prezident Roosevelt měl zase jiné dva požadavky: dosáhnout dohody o ustavení OSN a přimět Rusko, aby se připojilo k válce proti Japonsku.

O budoucnost Evropy se tolik nezajímal a domníval se, že Stalinovi se dá věřit.

Winston Churchill cítil, že Roosevelt je ve vztahu ke Stalinovi naivní.

Snažil se zmírnit sílu poválečných trestů pro Německo a pracoval na tom, aby se Francii vrátilo postavení mocnosti.

Zkoušel také zastavit rozpínavost sovětského vlivu zejména v Polsku. Právě napadení Polska bylo pro Británii a Francii důvodem pro vyhlášení války Německu.

Přestože Churchill mluvil hlasitě, mocenské postavení Británie už bylo slabé.

Polsko uprostřed

Dohoda byla uzavřena.

Stalin souhlasil s tím, že zaútočí na Japonsko s podmínkou, že získá Kurilské ostrovy, a souhlasil s ustavením OSN. Jako pojistku vymohl Sovětskému svazu právo veta v Radě bezpečnosti.

Jalta ovlinila na dlouhé roky historii Polska

Právě bezpečnost Sovětského svazu neustále zdůrazňoval.

Polsko bylo tématem, o kterém se na schůzce jednalo nejvíce. Na jeho historii se dá ukázat, jak to se sovětskými satelity dopadlo.

Nejprve Stalin prosadil úpravu polských hranic tak, jak to vyhovovalo jemu.

Tím pádem Sovětskému svazu připadla významná část východního Polska, které zase získalo východní a severní území Německa. Tím začaly obrovské přesuny obyvatelstva.

Jedním z měst, která Polsku připadla, byl Gdaňsk.

Tento přístav v Baltském moři může být dalším příkladem toho, co se může dít.

Druhá světová válka začala Hitlerovým požadavkem na volný přístup do Gdaňsku a právě v tomto městě měla počátky novodobá historie Polska, když mezi přístavními dělníky začal působit Lech Walesa.

Stalin pak uspěl s nejasným jazykem, jakým vylíčil budoucnost Polska, na které chtěl mít vliv.

Rudá armáda byla v té době v silné pozici. Stalin hned ustavil prozatímní polskou vládu, přičemž zcela ignoroval exilovou vládu, jež sídlila v Londýně.

Výstup z jaltské konference tvrdil, že provizorní vláda bude rozšířena:

"Prozatímní polská vláda bude posléze reorganizována a rozšířena o demokraticky zvolené zástupce jak z Polska, tak ze zahraničí."

Kozáci nevzpomínají v dobrém

To si však nemohli vynutit ani Američané, ani Britové. Je pravda, že Stalin dohodu zpočátku dodržel.

Stanislav Mikolajczyk, vedoucí exilový politik, se stal zástupcem ministerského předsedy.

Ale komunisté po podivných volbách v roce 1947 Polsko ovládli. Mikolajczyk byl označen za západního agenta a musel emigrovat.

Tisíce Kozáků žily na Západě a jejich návrat často znamenal jejich smrt

Churchill se takového vývoje obával. Po schůzce s Rudou armádou zmizelo 16 členů polské podzemní vlády, napsal Churchill Stalinovi a vyslovil politování nad tím, jakým směrem se vývoj ubírá.

"Britští občané nebudou pokládat válku za skončenou, pokud Polsku nebude zaručena suverenita, nezávislost a svoboda založená na přátelství s Ruskem. To je to, na čem jsme se, doufám, shodli v Jaltě," napsal.

Polsko nicméně suverenitu, nezávislost a svobodu, kvůli čemuž byla druhá světová válka rozpoutána, na dlouho nezískalo.

Churchill a Roosevelt později litovali toho, že je nevarovalo Stalinovo spojenectví s Hitlerem z počátku války A. J. P. Tailor

Dalšími lidmi, kteří mají na Jaltu trpké vzpomínky, jsou Kozáci. Někteří z nich pomáhali bojovat proti Němcům a Stalin si na spojencích vymohl, že všichni sovětští obyvatelé se vrátí domů. Tisíce Kozáků žily na Západě a jejich návrat často znamenal jejich smrt.

Churchill, a zejména Roosevelt, byli později kritizováni za to, že toto Stalinovi umožnili.

Historik A. J. P. Tailor je v knize Historie Británie v letech 1914 – 1945 smířlivější.

"Sovětská armáda kontrolovala většinu východní Evropy a západní spojenci neměli žádný důvod nevěřit ve Stalinovu dobrou vůli," píše, "později litovali toho, že je nevarovalo Stalinovo spojenectví s Hitlerem z počátku války."