Smlouvu o ústavě EU nyní čeká proces ratifikace

Pro se vyslovilo 500 poslanců, proti jich bylo 137 a 40 se vzdalo hlasování.

Ústava vzešla z tříletého jednání Konventu a následné debaty nejvyšších představitelů členských zemí, kteří ji loni v říjnu v Římě také podepsali.

Podle našeho zvláštního zpravodaje ve Štrasburku Václava Sochora je středeční jednání parlamentu považováno za symbolický začátek schvalovacího procesu.

Většina poslanců, která se vyslovila pro Evropskou ústavu, byla až nečekaně výrazná.

Předseda Evropské komise Barroso řekl, že výsledek předčil jeho očekávání.

Ti, kdo hlasovali s většinou, si pochvalovali, že ústavní smlouva Evropské unie má silnější mandát, než měly například smlouvy z Nice či Amsterodamu.

Česká republika a Polsko byly jedinými zeměmi, u nichž většina evropských poslanců hlasovala proti přijetí.

Konkrétně v případě České republiky to podle dosavadních propočtů vypadá, že z 22 hlasujících (poslanci Vlasák a Škotová ze zatím neznámých důvodů nehlasovali), se vyjádřilo pro euroústavu 7 poslanců a 15 bylo proti.

Následuje ratifikace

Smlouva však nebude moci vstoupit v platnost, dokud ji neratifikuje všech 25 členských zemí EU.

Deset z nich už oznámilo, že k otázce přijetí evropské ústavy vypíše referendum. Pokud by ji některá ze zemí odmítla, musí se smlouva znovu projednat.

Poslanci Evropského parlamentu vlády členských zemí vyzvali, aby dokument ratifikovaly co nejrychleji.

Společná evropská ústava však v některých zemích naráží na odmítavý postoj. Litva a Maďarsko už smlouvu naopak ratifikovaly hlasováním v parlamentu.

EU chystá oslavy

V sídle Evropského parlamentu budou slavnostně vyvěšeny pruhy látky s klíčovými pasážemi z ústavy a se slovem "ano" ve všech jazycích.

To se bude objevovat také na fasádě budovy podle toho, jak bude ratifikace v jednotlivých zemích postupovat.

Pozornost se soustředí zejména na státy, kde je proti ústavě silný odpor. Pozornost je upřena i na Českou republiku.