|
Čínský prezident chválil Macao a pokáral Hongkong | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Macao si připomnělo páté výročí ode dne, kdy byla tato někdejší portugalská kolonie předána pod správu Pekingu.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao při této příležitosti Macao navštívil a vyzval tamní vládu, a zejména pak vládu Hongkongu, aby se více snažily o úspěch politiky jedné země se dvěma politickými systémy. Prezident prohlásil, že se obyvatelé obou autonomií těší dalekosáhlým svobodám a demokratickým právům. Místní vlády se mají snažit zjistit, co si lidé přejí, a jejich potřeby naplňovat. Z projevu byla patrná především kritika hongkongské exekutivy. S prací autonomní vlády v Macau je Čína zjevně o něco spokojenější. Ostražití Číňané Sinolog Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů tvrdí, že Macao a Hongkong jsou oblasti ekonomicky i politicky nesouměřitelné: "Macao je enklávou turistického ruchu a zábavního průmyslu, kde dominuje činnost kasin. Ekonomicky je na tom dobře." Zatímco Macao jasně prosperuje, Hongkong má jako finanční centrum potíže. A je významný i tím, jak se politicky vyvíjí. Podle Rudolfa Fürsta nelze jednoznačně říci, že je Macao pročínské: "V obou autonomních oblastech žijí Číňané. Politika je části lidí lhostejná a část lidí je vůči ní ostražitá. Bojí se, že se jejich životní prostor bude zmenšovat, když jsou připojeni k Číně." V Hongkongu dochází k omezování svobod, například v oblasti médií. Macaa se tolik nedotkla asijská hospodářská krize, zatímco Hongkong, který je finančním centrem, na ni doplatil. I proto tam lidé v posledním roce a půl protestují proti vládním opatřením. "Vzhledem k angažmá Hongkongu bylo nemožné následkům finanční krize uniknout, ale Hongkong za to nemůže, krize přišla zvenčí," hájí samosprávu Rudolf Fürst. Tradice enkláv S myšlenkou zachování autonomie pro bývalé kolonie, jež připadly Číně, přišel před čtvrt stoletím Teng Siao-pching.
Čína tehdy rozhodla, že povolí existenci kapitalistické enklávy uvnitř komunistického státu, různorodost ale existovala už dříve v čínské historii: "Už od konce dynastických časů byly enklávy pod správou cizinců, existovaly takzvané smluvní přístavy, neboli koncese," vysvětluje Fürst. V nich existoval kosmopolitní svět, který byl v tehdejší Číně výjimečný. Když komunisté po smrti Mao-Ce-tunga přišli s tím, aby se autonomie obnovily, jen navázali na existující tradici. Čínské mikrosvěty "Systémů je v Číně víc, země je pluralitní. Je to velká byrokracie s provinčními mikrosvěty a zcela jinými světy městských aglomerací," říká sinolog. Tchaj-wan je v podstatě nezávislý. Ale i tam žijí Číňané. Sinolog Fürst však soudí, že tam je zakořeněná tradice politické ostražitosti: "Obyvatelé Tchaj-wanu chtějí obchodovat s pevninskou Čínou a odbourat nepraktická pravidla, která obchod provázejí. Ale bojí se přistoupit na něco, co by nemohli vrátit." "Na Tchaj-wanu není politická skupina, která by si přála spojení s Čínou," dodává expert. Většina obyvatel Tchaj-wanu si přeje zachovat stávající režim. Vyhlásit nezávislost si podle průzkumů přejí jen 2 až 3 procenta lidí. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||