Martina Mašková redaktorka BBC

Macao je enklávou turistického ruchu a zábavního průmyslu

Čínský prezident Chu Ťin-tchao při této příležitosti Macao navštívil a vyzval tamní vládu, a zejména pak vládu Hongkongu, aby se více snažily o úspěch politiky jedné země se dvěma politickými systémy.

Prezident prohlásil, že se obyvatelé obou autonomií těší dalekosáhlým svobodám a demokratickým právům.

Místní vlády se mají snažit zjistit, co si lidé přejí, a jejich potřeby naplňovat.

Z projevu byla patrná především kritika hongkongské exekutivy. S prací autonomní vlády v Macau je Čína zjevně o něco spokojenější.

Ostražití Číňané

Sinolog Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů tvrdí, že Macao a Hongkong jsou oblasti ekonomicky i politicky nesouměřitelné:

V Číně je velká byrokracie s provinčními mikrosvěty a zcela jinými světy městských aglomerací Rudolf Fürst

"Macao je enklávou turistického ruchu a zábavního průmyslu, kde dominuje činnost kasin. Ekonomicky je na tom dobře."

Zatímco Macao jasně prosperuje, Hongkong má jako finanční centrum potíže. A je významný i tím, jak se politicky vyvíjí.

Podle Rudolfa Fürsta nelze jednoznačně říci, že je Macao pročínské:

"V obou autonomních oblastech žijí Číňané. Politika je části lidí lhostejná a část lidí je vůči ní ostražitá. Bojí se, že se jejich životní prostor bude zmenšovat, když jsou připojeni k Číně."

V Hongkongu dochází k omezování svobod, například v oblasti médií.

Macaa se tolik nedotkla asijská hospodářská krize, zatímco Hongkong, který je finančním centrem, na ni doplatil. I proto tam lidé v posledním roce a půl protestují proti vládním opatřením.

"Vzhledem k angažmá Hongkongu bylo nemožné následkům finanční krize uniknout, ale Hongkong za to nemůže, krize přišla zvenčí," hájí samosprávu Rudolf Fürst.

Tradice enkláv

S myšlenkou zachování autonomie pro bývalé kolonie, jež připadly Číně, přišel před čtvrt stoletím Teng Siao-pching.

Hongkong jako významné centrum obchodu neunikl finanční krizi

Čína tehdy rozhodla, že povolí existenci kapitalistické enklávy uvnitř komunistického státu, různorodost ale existovala už dříve v čínské historii:

"Už od konce dynastických časů byly enklávy pod správou cizinců, existovaly takzvané smluvní přístavy, neboli koncese," vysvětluje Fürst.

V nich existoval kosmopolitní svět, který byl v tehdejší Číně výjimečný.

Když komunisté po smrti Mao-Ce-tunga přišli s tím, aby se autonomie obnovily, jen navázali na existující tradici.

Čínské mikrosvěty

"Systémů je v Číně víc, země je pluralitní. Je to velká byrokracie s provinčními mikrosvěty a zcela jinými světy městských aglomerací," říká sinolog.

Na Tchaj-wanu není politická skupina, která by si přála spojení s Čínou Rudolf Fürst

Tchaj-wan je v podstatě nezávislý. Ale i tam žijí Číňané. Sinolog Fürst však soudí, že tam je zakořeněná tradice politické ostražitosti:

"Obyvatelé Tchaj-wanu chtějí obchodovat s pevninskou Čínou a odbourat nepraktická pravidla, která obchod provázejí. Ale bojí se přistoupit na něco, co by nemohli vrátit."

"Na Tchaj-wanu není politická skupina, která by si přála spojení s Čínou," dodává expert.

Většina obyvatel Tchaj-wanu si přeje zachovat stávající režim. Vyhlásit nezávislost si podle průzkumů přejí jen 2 až 3 procenta lidí.