Turecko už zná datum zahájení přístupových jednání

Na bruselském summitu "pětadvacítky" to oznámil předseda Evropské komise José Manuel Barroso slovy:

"Evropská unie otevírá dveře Turecku. Poskytuje mu tím vyváženou nabídku, která počítá s oprávněnými zájmy Turecka i unie."

Barroso zároveň vyjádřil naději, že Ankara nabídku s radostí přijme.

Turecko se zatím k nabídce Bruselu nevyjádřilo. Ankara předtím navrhla, že přístupová jednání by mohla začít už v dubnu.

Vzájemná pochvala

A tak se aspoň pochválili evropští představitelé navzájem. Barroso poblahopřál premiérovi předsedajícího Nizozemska, Janu Peteru Balkenendemu, že se mu vůbec podařilo dosáhnout společného stanoviska všech členů unie - alespoň pokud jde o návrh data zahájení přístupových jednání s Ankarou.

Pokud tato jednání vyústí v situaci, že členství nebude možné, musí se zajistit, aby byl kandidátský stát zakotven v evropských strukturách Jan Peter Balkenende

Nizozemský premiér ovšem v projevu po pracovní večeři, jíž se zúčastnil i turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, prohlásil, že to budou jednání s otevřeným koncem a že tedy nemusí nutně skončit přijetím Turecka do unie.

Balkenende řekl, že v případě neúspěchu přístupových rozhovorů by země měla být součástí evropských struktur.

"Pokud tato jednání vyústí v situaci, že členství nebude možné, musí se zajistit, aby byl kandidátský stát zakotven v evropských strukturách."

"To byla velice důležitá otázka, mimo jiné i proto, že členské státy nejsou v otázce Turecka názorově zajedno," řekl premiér předsedající země unie doslova.

Uznat Kypr

Na pracovní večeři se mluvilo hlavně o Kypru. Ostrov je od roku 1974 rozdělen na řeckou a tureckou část. Ta řecká, Kyperská republika, je od května členem unie. A Turecko tuto část Kypru odmítá uznat.

Turecko zatím odmítá uznat řeckou Kyperskou republika

Balkenende o tom s Erdoganem jednal ještě po večeři skoro dvě hodiny, ale k žádnému závěru nedospěli, rozhovory mají dnes pokračovat.

Brusel chce, aby Ankara uznala Kyperskou republiku coby člena unie ještě před začátkem přístupových jednání.

Unie v tom chce mít evidentně pořádek. Předseda Evropské komise Barroso v Bruselu řekl:

"Až unie zahájí přístupové rozhovory s Tureckem, bude Kypr sedět u jednacího stolu. Jak by to asi působilo, kdyby Ankara neuznala všechny členy klubu, do něhož chce vstoupit?"

Turecký ministr zahraničí Abdalláh Gül tureckým novinářům v Bruselu řekl, že uznání členství řecké části Kypru v unii nepřipadá v úvahu.

Uvedl to ale ještě předtím, než unie zveřejnila svou nabídku data zahájení přístupových rozhovorů.

Čtyřicet let čekání

Premiér Erdogan po nočním jednání s Balkenendem tureckým novinářům doporučil, aby v klidu vyčkali, co přinesou další dny.

Turecko by mělo Kypr, který je členem unie, uznat, to je fakt Silvio Berlusconi

Jak ovšem uvedl italský premiér Silvio Berlusconi, Erdogan mu prý řekl, že jeho vláda má v plánu Kyperskou republiku uznat.

"Turecko by mělo Kypr, který je členem unie, uznat, to je fakt. Nějakou dobu potrvá, než to projde tureckým parlamentem, to je jasné. Turecký parlament na to ale bude mít devět měsíců," zdůraznil Berlusconi.

Švédský premiér Jöran Persson řekl, že případné neuznání Kypru by by nemělo být překážkou. Naproti tomu spisovatel Bedri Bajkam, vlivný člen turecké sociálnědemokratické strany, mluví o politickém vydírání ze strany Bruselu.

Konkrétně uvádí nejen otázku Kypru, ale i případ genocidy Arménů z roku 1915 - tedy zabíjení Arménů v tehdejší Osmanské říši. Za genocidu tragédii označují Francouzi a chtějí, aby rozsah tehdejších násilností uznala i Ankara.

Turci, které BBC oslovila na istanbulských ulicích, říkali, že chtějí do unie, ale ne za cenu ponižujících požadavků ze strany Bruselu.

Turecko na podobnou nabídku evropských zemí čekalo 40 let. V roce 1963 poprvé podepsalo dohodu s tehdejším Evropským hospodářským společenstvím. Zájem Turecka patřit do Evropy má tedy dlouhou tradici.