Ivan Kytka Londýn

Z mého úřadu byl odeslán email, o kterém jsem nevěděl. Jeho autorem byl zástupce hlavního sekretáře

Aféra propukla už v polovině srpna letošního roku.

Na gradaci však nabrala teprve tehdy, když se David Blunkett začal soudně domáhat otcovských práv na prvorozeného syna Kimberley Quinnové, kterému jsou nyní dva roky.

Po několika dnech soustředěného tlaku médií se David Blunkett ve středu v podvečer sešel ke krátkému rozhovoru s britským premiérem Blairem v Downing Street 10 a pak veřejně oznámil, že odstupuje.

Žádná protekce?

V jednom z rozhovorů pak vysvětlil, co bylo bezprostřední příčinou rezignace:

"Z mého úřadu byl odeslán email, o kterém jsem nevěděl. Jeho autorem byl zástupce prvního tajemníka."

"Ten email zněl: 'Žádná protekce, ale vyřídit trochu rychleji...' Jakmile jsem se o něm včera dozvěděl, uznal jsem, že musím odstoupit."

Inkriminovaný email se týkal urychleného vyřízení žádosti k trvalému pobytu pro filipínskou chůvu najatou Blunkettovou bývalou milenkou Kimblerley Quinnovou.

Ministr odstoupil, aby podle svých slov ochránil integritu Blairovy vlády.

Přísné nároky na veřejné činitele

V kontextu středoevropské politiky by se leckomu mohlo zdát provinění britského ministra vnitra jako naprostá banalita: odstoupil kvůli přímluvě ve prospěch své známé.

V Británii se ctí pravidlo, že politik nesmí zneužít funkce

Britské politické prostředí je ovšem v tomto ohledu neúprosné.

David Blunkett, respektive podle ex-ministrova vyjádření jeho úřad, porušil obecně platnou a nepsanou zásadu, že politik nesmí zneužít funkce ve svůj osobní prospěch.

Navíc ho k tomu zavazoval i kodex ministerského chování.

Z podobného důvodu odstoupil v minulosti také jiný blízký spojenec premiéra Blaira, Peter Mandelson, který kdysi intervenoval ve prospěch udělení britského pasu významnému indickému podnikateli.

Prohrál i premiér Blair

Britští komentátoři, uvádějí, že Blunkettova rezignace je nejen jeho osobní tragédií, ale také vážnou ranou pro britského premiéra Tonyho Blaira.

Labouristická strana totiž nemá tolik politiků, kteří mají současně dělnický původ a neuvěřitelnou píli.

Blunkett pocházel z chudé rodiny a vyrůstal v někdejším ocelářském srdci Británie v Sheffieldu.

Překonal handicap své slepoty a je považován za vybraného, obratného, přímočarého a vtipného řečníka.

Jaksi podvědomě, ať člověk chtěl či nechtěl, se s ním pokoušel identifikovat: dokázal bych já něco podobného, kdybych neměl zrak?

Dost možná právě tato podvědomá identifikace ho učinila v očích veřejnosti tak oblíbeným politikem.

Vězni na neurčito

Kromě stoupenců měl ovšem také své kritiky.

Ve věznici Bel Marsh zadržují na neurčito devět cizinců

Vyčítali mu, že jeho přísné protiteroristické zákony porušují základní lidská práva a že má sklony k populismu, přijde-li řeč například na britské imigranty.

Velice kriticky se k počínání britského ministra stavěli britští liberálové.

Vyčítali mu například to, že policie zatkla a vyšetřovala na základě přísných proti teroristických zákonů přes šest set lidí, ale jen 16 z nich skončilo před soudem.

V přísně střežené londýnské věznici Bel Marsh je dodnes devět cizinců zadržovaných na neurčito.

Přesto, nebo právě proto měl hodně stoupenců napříč politickým spektrem britské veřejnosti.

Blunkettovy pevné nervy

Přes tvrdou rétoriku vůči imigrantům a azylantům leccos naznačuje, že to byl právě Blunkett, kdo si před 1. květnem 2004 při rozšíření Evropské unie zachoval pevné nervy.

V době, kdy leckdo v britské vládě panikařil, že Británie nezvládne příliv Poláků, Čechů či Slováků na svůj otvírající se pracovní trh, odolal různým tlakům a trval na tom, že Británie nezavede žádná omezení.

Británie tehdy zavedla pouze povinnou registraci v obavě z přílivu imigrantů z nových členských, kteří přijíždějí do Británie za prací a uzavřou pracovní kontrakt.