Petra Škraňková redaktorka BBC

Mnozí se domnívali, že bude lepší nechat rozhodnutí o osudu zadržovaných baasistů až na irácké vládě, která vzejde z voleb Robert Cryer

Iráckého prominenta zadrželi u města Tikrít.

V zemi vrcholí přípravy na volby plánované na leden.

Zároveň stále přicházejí zprávy o násilnostech, ozbrojenci se zaměřují hlavně na příslušníky iráckých bezpečnostních složek.

Síly vedené Američany i prozatímní vláda mají pochopitelně zájem na klidném průběhu voleb.

Několik zemí už oznámilo, že po volbách své vojáky z Iráku stáhne, nebo omezí jejich počet - naposled Polsko, které chce z Iráku od února stáhnout 700 vojáků.

Stane Saddám před soudem?

V úterý prozatímní premiér Ajád Aláví oznámil: "Příští týden, dá-li bůh, začnou soudní procesy se symboly bývalého režimu. Jeden po druhém, tak aby bylo spravedlnosti učiněno zadost!"

Zatčení představitelé Saddámova režimu, včetně bývalého prezidenta, jsou zatím drženi na neznámém místě. Aláví neupřesnil, kdo před soudem stane.

Nejen v Iráku převládá názor, že proces se Saddámem Husajnem nelze vzhledem ke složitosti případu uspěchat.

Někteří také zdůrazňují, že určitou dobu potrvá, než se vytvoří systém a struktura mimořádného tribunálu, který má případy bývalých prominentů projednávat.

Irácké soudy vznikají díky spolupráci s USA

Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Richarda Bouchera spolupracovali Američané s Iráčany při schvalování zákonů i při vzniku soudu.

V podstatě je to národní irácký tribunál ustavený spíše na základě iráckého právního systému než mezinárodního práva Robert Cryer

Práce tribunálu se zatím neodehrává na očích veřejnosti, týká se např. sestavování seznamů lidí, kteří za minulého režimu zmizeli.

Vyšetřování přinese hmatatelné výsledky možná až začátkem roku 2005, až přípravy na procesy pokročí.

Ajád Aláví oznámil, že procesy začnou už během několika dnů, Američané ale předpokládají, že se tak stane až po volbách plánovaných na konec ledna.

Aláví je jediný, kdo věří v zahájení procesu

Zpravodajové zdůrazňují, že Aláví zřejmě jako jediný z irácké prozatímní vlády skutečně věří tomu, že ty procesy mohou začít příští týden.

Soudy s iráckými prominenty by měly začít za týden

Irácké ministerstvo spravedlnosti na ně údajně zatím není připraveno - a totéž platí o obhájcích, kteří si stěžují, že neměli možnost prostudovat spisy a že jim dokonce ani nebyl umožněn kontakt s klienty.

Někteří pozorovatelé soudí, že ze strany Alávího jde zřejmě o politickou taktiku v souvislosti s volbami. Podle průzkumů si ale premiér moc dobře nevede.

Je zřejmé, že potřebuje nějaký úspěch - něco, na co by voliči, jak se říká, zabrali.

Jeden nejmenovaný představitel iráckého ministerstva spravedlnosti řekl, že pokud procesy opravdu začnou, bude to jen "showbusiness".

Mnozí iráčtí představitelé spoléhají na to, že během procesů vyjde jasně najevo, že za Saddáma trpěli všichni Iráčané a že utrpení nelze zúžit na pronásledování jedné skupiny obyvatel druhou.

Mnozí tedy mají za to, že procesy by měly veřejnost naladit spíš proti povstalcům.

Soud a soudci

Při výběru soudců měli hlavní slovo Američané, případně předchůdkyně současné irácké prozatímní vlády, Američany jmenovaná vládní rada.

Pokud by mezi soudci zasedl cizinec nebo bývalý irácký emigrant, který třeba žil na Západě, v Iráku by ho možná také považovali za zaujatého Robert Cryer

Doktor Robert Cryer z právnické fakulty univerzity v britském Nottinghamu v rozhovoru pro BBC nevyloučil, že to trochu zpochybňuje legitimitu tribunálu:

"Mnozí se domnívali, že bude lepší nechat rozhodnutí o osudu zadržovaných baasistů až na irácké vládě, která vzejde z voleb, a že zejména v trestních záležitostech by měla rozhodovat vláda, kterou si zvolí sami Iráčané."

"V podstatě je to národní irácký tribunál ustavený spíše na základě iráckého právního systému než mezinárodního práva."

"Jeho členy mají být hlavně Iráčané, i když některá ustanovení počítají s mezinárodní pomocí. Charakter pomoci však zatím není jasně definován," vysvětluje Cryer.

Podmínkou pro soudce je irácké občanství. Někteří to kritizují a poukazují na to, že právě fakt, že vystudovali za Saddámovy éry, zpochybňuje jejich nestrannost.

"Pokud by mezi soudci zasedl cizinec nebo bývalý irácký emigrant, který třeba žil na Západě, v Iráku by ho možná také považovali za zaujatého," vysvětluje britský právník Robert Cryer.