Daniel Anýž redaktor BBC

IBM se nyní chce zaměřit na velké počítače a vývoj softwaru

Pro IBM, která dala na začátku 80. let světu osobní počítače, to znamená, že se z trhu s osobními počítači (PC) po bezmála čtvrt století stahuje.

Z čínské firmy Lenovo tento obchod naopak učinil třetího největšího světového výrobce osobních počítačů na světě. Obchod symbolizuje i obecné tažení čínské ekonomiky světem.

Firma Lenovo dala za divizi osobních počítačů IBM celkem jednu a tři čtvrtě miliardy dolarů.

Struktura částky je docela zajímavá: 650 milionu zaplatila Lenovo v hotovosti, za zhruba stejnou částku pak IBM dostala podíl v Lenovu - jde o zhruba 19 procent akcií, a zbytek tvoří dluhy IBM, které Lenovo převezme.

Nákup, který uskutečnila skupina Lenovo, je dosud největší zámořskou investicí čínské firmy v oblasti IT Liu Chuanzi, šéf Lenovo

Obchod ale především změní mapu světového trhu s osobními počítači a má, jak potvrzuje šéf firmy Lenovo Liu Chuanzi, i symbolický význam.

"Nákup, který uskutečnila skupina Lenovo, je dosud největší zámořskou investicí čínské firmy v oblasti IT."

Obchod je podle něj velkým průlomem čínského podnikání v mezinárodním měřítku, je cestou ke globalizaci.

IBM záměr prodat divizi osobních počítačů avizovala už delší dobu, prakticky posledních deset let, kdy ji postupně na trzích z osobními počítači předehnaly firmy Dell a Hewlett-Packard.

Podle analytiků se chce IBM více soustředit na velké počítače, síťové aplikace a na software.

Nákup IBM čínskou firmou přesahuje rozměr běžné mezinárodní transakce. Podle Liua Chuanzhiho je potvrzením globálního nástupu čínského podnikání.

Ostatně o vzrůstajícím ekonomickém významu Číny v mezinárodním byznysu a také o tom, že zahraniční firmy chtějí být naopak přítomny na čínském trhu, je přesvědčen i John Joyce, viceprezident IBM:

"Prodejem do Číny se IBM stane dobře známou značkou v nejrychleji rostoucí světové ekonomice a na světově nejrychleji se rozvíjejícím trhu s osobními počítači - tedy v Číně."

Ještě pár čísel

Lenovo po nákupu divize IBM nově zaměstná 10 000 lidí, zhruba čtvrtinu z toho přímo v USA.

Prodejem do Číny se IBM stane dobře známou značkou v nejrychleji rostoucí světové ekonomice - tedy v Číně John Joyce, viceprezident IBM

Lenovo se stane třetí největším světovým hráčem na trhu s osobními počítači s odhadovaným ročním obratem okolo 12 miliard dolarů.

A co se týče obecně Číny - se zhruba 10procentním hospodářským růstem patří do první desítky nejdynamičtějších ekonomik světa a je pátým světově největším exportérem zboží.

O potenciálu vnitřního trhu země vypovídá nejlépe jediný údaj – Čína má 1,3 miliardy obyvatel, což je asi pětina světové populace.

Různá rychlost změn

Někomu, kdo ještě donedávna vnímal Čínu jako uzavřenou centrálně řízenou ekonomiku, se může zdát ekonomický nástup země doslova raketový.

Čínské společnosti mají podíly ve světových firmách různých odvětví

Problémem Číny je však v nesouladu změn hospodářských a společenských.

V roce 1981, kdy firma IMB vyrobila první osobní počítače, se sice čínská ekonomika začala otevírat světu - od roku 1979 například povolila zahraniční investice.

Krvavé potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu a celého demokratického hnutí však měla ještě několik let před sebou.

Čínské firmy dnes získávají významné podíly ve velkých světových automobilkách, farmaceutických firmách, v počítačovém odvětví.

Běžný čínský uživatel internetu však musí stále počítat s tím, že stát se více či méně úspěšně snaží některé informace filtrovat.

Přehřátí zatím nehrozí

Hlasům prorokujícím možné přehřátí čínské ekonomiky analytici odpovídají, že v krátkodobém výhledu to nehrozí.

Problémem Číny ovšem může být zvládnutí růstu z hlediska demografického a také z hlediska životního prostředí.

Struktura čínské společnosti se mění - odhaduje se, že s rozvojem hospodářství se během 20 let přesune 400 milionů lidí z venkova do měst.

Čína je už dnes po USA druhým největším producentem kysličníku uhličitého, právě na čínském území se nachází 16 z 20 nejznečištěnějších měst světa.