|
Názory na jmenování nové ministryně se liší | |||||||||||||||||||||||||||||
Pokud pozorovatelé čekali, že americký prezident George Bush v druhém volebním období podobně jako svého času třeba Ronald Reagan svoji zahraniční politiku zmírní, asi se přepočítali.
V tomto smyslu se aspoň vyjadřují komentátoři, podle kterých nominace Condoleezy Riceové na post ministryně zahraničí naznačuje, že Bush ještě víc sešikuje řady a hlas jeho kabinetu bude znít jednotně a tvrdě. Prezident sám řekl, že Condoleeza, neboli Condy Riceová, se na tento post hodí zvlášť v době války proti terorismu. Jedna z jestřábů Podle zpravodaje BBC patří Riceová k jestřábům, ovšem její cíle jsou prý spíš pragmatické než ideologické. Její přítelkyně z Bezpečnostní politické rady Kiron Skinnerová si myslí, že Riceová má o své nové funkci jasnou představu: "Podle mě jsou její vize v souladu s tradiční americkou politikou. To znamená, že se bude snažit vyvažovat zanícení Američanů pro morálku." "To je součást americké historie - pokud se podíváte, jak jsme se chovali ke zbytku světa, tak jsme často v mezinárodních krizích zaujali morální postoj, ale zároveň jsme se snažili vyrovnat se s tím, že jsme jakousi supervelmocí," říká Kiron Skinneróvá. Bez rozporů? Navíc má podle Skinnerové Riceová díky tomu, že je, jako její předchůdce Colin Powell, Afroameričanka, jedinečné porozumění pro úlohu sociální spravedlnosti v mezinárodním systému. Mezi oběma jmenovanými je ovšem - bez ohledu na jejich původ - zásadní rozdíl.
Komentátoři považují Colina Powella za umírněného politika, který byl často s vládou na štíru. Naproti tomu Riceová podle zpravodaje BBC s prezidentem sdílí prezidentovu evangelickou křesťanskou víru a patří do Bushova užšího okruhu. Sama prohlásila, že bude následovat Bushovu ambiciózní a nadějnou politiku. I proto je k jejím vyhlídkám v čele americké diplomacie například šéfredaktorka Nationu Katrina Vanden Heuvelová skeptická: Loajální, ne nejsilnější "Myslím, že panuje shoda, dokonce i ve Washingtonu, pokud se dá předpokládat že Washington Post částečně vyjadřuje názory Bílého domu, že Condy Riceová ve funkci národní poradkyně pro otázky bezpečnosti selhala." "Řada odborníků ji považuje za jednu z nejslabších bezpečnostních poradců v nedávné historii - co se týče řešení konfliktů uvnitř tohoto úřadu. Je ovšem, jak jste mohli vyčíst z prezidentova projevu, stálá, loyální a oddaná Bushova stoupenkyně, a podle mě to bude znát i na její práci," komentuje schopnosti Conoleezzy Riceové Katrina Vanden Heuvelová. Podle ní je ovšem potřeba, mluví-li prezident o spolehlivosti Riceové, vzpomenout si na to, že Riceová mezi prvními vynesla na světlo mylné informace, které vedly k válce v Iráku. "Ona nastoupila do úřadu s mentalitou z dob studené války a není připravena na výzvy jednadvacátého století," dodává šéfredaktorka. Bez kontroly? Podle Vanden Heuvelové zůstávají ironií osudu na svých místech strůjci podle ní špatné zahraniční politiky Spojených států:
"V této zemi už nefunguje systém kontroly, respektive žádný systém, který by fungoval efektivně. Po odchodu Colina Powella bude v Bushově administrativě chybět hlas odpovědnosti." Podle editorky časopisu Nation totiž sice Powell odstoupil, avšak architekti neúspěšné a katastrofální politiky, proti které se Powell jako ministr stavěl, odpovědní za poválečný postup v Iráku, ve věznici Abú Ghrajb i na základně Guantánamo, včetně Condy Riceové, v úřadu zůstávají. Jak Vanden Heuvelová podotýká, bez Colina Powella se budou vládě jen těžko prosazovat některé její zahraniční priority: "V současnosti jsme svědky výměny lidí ve funkcích a je v kompetenci prezidenta a jeho právem dosadit tam svoje věrné, včetně Condy Riceové." "Nemůžeme ale čekat, že budou pokračovat názorové souboje a napětí, které panovalo v první vládě například mezi Colinem Powellem a Donaldem Rumsfeldem." Podle Vanden Heuvelové to je pro Spojené státy škoda zvlášť v době, kdy například Evropa převzala iniciativu v jednáních o ukončení íránského jaderného programu. "Není to příznivý vývoj ani s ohledem na to, že je třeba pokročit na Blízkém východě a překonat palestinsko-izraelskou krizi." "To se snažil Colin Powell prosazovat, ale byl příliš dobrý voják na to, aby přestal politice této vlády oponovat," tvrdí šéfredakorka časopisu Nation Magazine Katrina Vanden Heuvelová. |
| |||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||