Helena Berková zpravodajka BBC

Ekonom Deutsche Bank chce návrhem zefektivnit práci

S kontroverzním návrhem přišel hlavní ekonom banky.

Ten si podle všeho dlouho lámal hlavu nad tím, jak zamezit tomu, aby zaměstnanci lelkující nad šálkem kávy, čaje nebo u popelníku plýtvali časem.

Nakonec ho napadlo vcelku prosté řešení: chce-li si zaměstnanec udělat přestávku, opustí pracoviště.

A opustí-li pracoviště, musí použít píchačky 21. století - elektronickou kartu na průchod turniketem ven a zase zpátky.

'Já vám to spočítám'

Zaměstnavatel tak získá přehled, kolik času zaměstnanec promarnil, a náležitě mu to spočítá. Přesněji strhne z platu.

Poslanec za opoziční křesťanské demokraty, podnikatel Michael Fuchs, pro to má pochopení.

"Německo má nejkratší pracovní dobu, ať už vezmeme dobu strávenou v práci denně, týdně, měsíčně nebo ročně," podotýká Michael Fuchs a pokračuje:

"Pracovní týden má 35 hodin, ročně máme přes třicet dnů volna, až patnáct svátků, takže zaměstnanec za rok odpracuje přibližně patnáct set hodin."

"Můžeme-li tedy nějaksituaci zlepšit, pak bychom to udělat měli."

Čas jsou peníze

Někteří jsou toho mínění, že roli hrají i neblahé údaje o produktivitě práce. V Německu už nějaký čas klesá a motor kdysi silné ekonomiky poněkud zadrhává.

Tohle je tak bláznivý nápad, že mám co dělat, abych o tom vůbec mohla vážně mluvit Margret Mönigová-Raaneová, odbory

Zdá se však, že pracující pochybují o smyslu návrhu na zavedení "píchaček".

"Myslím, že pětiminutová pauza na cigaretu co dvě, tři hodiny ekonomiku nijak neovlivní," soudí jeden z oslovených pracovníků v Berlíně.

Podle dalšího je to až příliš přísná kontrola. Na přestávku by prý lidé doplácet neměli.

"Pochopitelně bych si stěžoval, kdybych měl za přestávky platit," rozčiluje se jiný muž.

Také Margret Mönigová-Raaneová z největšího německého odborového svazu Verdi soudí, že idea hlavního ekonoma Deutsche Bank je dost pošetilá:

"Otázka pracovní doby je opravdu závažná, ale tohle je tak bláznivý nápad, že mám co dělat, abych o tom vůbec mohla vážně mluvit."

Poslanec Fuchs si to ale nemyslí: "Německá ekonomika je v současnosti nejslabší v Evropské unii a v průmyslovém světě, takže prostě musíme pracovat víc, déle a intenzívněji."

"Když si třeba někdo denně odskočí desetkrát na cigaretu," míní Fuchs, "tak promarní dobrých padesát minut!" To podle něj není možné.

50 minut flákání

"Jestli chce vykouřit deset cigaret," dodává Michael Fuchs, "tak musí pobýt v práci tak o 50 minut déle."

Nemyslím si, že snad uděláme víc práce, když budeme muset za pauzy platit Berlíňan

Ve srovnání s ním podle Fuchse pracuje nekuřák o padesát minut déle.

"Nemyslím si, že snad uděláme víc práce, když budeme muset za pauzy platit," soudí oslovený Berlíňan.

Odborářka Mönigová-Raaneová zaměstnance hájí:

"Pracující, kteří si mohou udělat pauzu na šálek čaje nebo cigaretu, se normálně nedívají na hodinky, aby zjistili, kdy si tu pauzu mají udělat. A ten čas zaměstnavateli vrátí. Je to ve stylu, ty mně a já tobě."

Podle některých je háček právě v tom, že zaměstnanci při pauze nesledují čas, a tak si ani neuvědomují, kolik času promarní.

Margret Mönigová-Raaneová ale namítá, že odpočinek je nutný:

"Musejí si odpočinout, kouknout z okna, zamyslet se anebo si dát pauzu. Příznivě se to odrazí na výsledcích jejich práce. Ale jestli si vážně myslíte, že člověk, který si odskočí na cigaretu nebo šálek čaje, řekne, je mi líto, dal jsem si pauzu, tak to je směšné."

Načapal jsem vás při přemýšlení!

"Myslím, že přestávky jsou moc krátké. Když si ale dám pauzu na půl hodiny, a jsem ve stresu, tak si ji třeba protáhnu o půl hodiny a těch třicet minut zaplatím. To je podle mě v pořádku," míní jeden z berlínských pracujících.

A další tvrdí: "Obecně by to mohlo být ku prospěchu, ale v praxi by to podle mě naráželo na problémy. Muselo by se předpokládat, že zaměstnanci poctivě nahlásí, že si udělali přestávku."

Otázkou zůstává, zda vedení Deutsche Bank návrh svého hlavního ekonoma prosadí.

Je ale možné, že mnozí zaměstnanci na to zareagují podobně šalamounsky jako tento Berlíňan:

"Chcete-li přestávku, pak si ji můžete udělat kdykoli, ale tak, aby jako přestávka nevypadala."

"Když za ni musíte platit, tak si prostě uděláte neoficiální pauzu. Když třeba budete koukat z okna a předstírat, že přemýšlíte, tak vás nikdo nemůže kontrolovat."