Martina Mašková redaktorka BBC

Změny v Arktidě by mohly ohrozit i obyvatele jiných kontinentů

Koncem století má být Arktida v letních měsících prakticky bez ledu.

Jeden z autorů výzkumu Paal Prestrud tvrdí, že pokud se tento trend potvrdí, poškodí to mnoho zvířat typických pro arktickou tundru:

"Ohrozí to faunu, ledním medvědem počínaje, přes soba, až po různé menší druhy savců. V nebezpečí budou i mnohé další druhy, protože se nebudou moci stěhovat dále na sever."

Světový fond na ochranu přírody (WWF) dokonce soudí, že by mohl lední medvěd na přelomu století vymřít.

Stěhovaví ptáci by podle vědců mohli ztratit víc než polovinu hnízdišť.

Změna mořských proudů

Už dnes pociťují příznaky oteplování také domorodé skupiny žijící v Arktidě, například Inuité. Při rozmrznutí věčně zmrzlé půdy, neboli permafrostu, by tito lidé mohli přijít o některé zdroje obživy.

Vědec Paal Prestrud dále vyvozuje, že tato změna může výrazně ovlivnit i obyvatele jiných kontinentů:

"Klimatická změna v Arktidě může ovlivnit velké oceánské proudy. Ty jsou ale mimořádně důležité pro celé zemské klima."

Někteří odborníci varují, že by teplejší Arktida mohla zastavit Golfský proud, který je zdrojem teplého počasí a oteplování Atlantiku:

"Pravděpodobně by se to stalo za dost dlouho dobu, naše ani příští generace by to nezažila," soudí Martin Braniš, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy .

Kjótský protokol

Knut Arild Hareid, ministr životního prostředí Norska, které se na výzkumu podílelo, říká, že klíčem k ovlivnění globálních klimatických změn je především Kjótský protokol.

Kjótský protokol se vztahuje na roky 2008 až 2012. Pro etapu od roku 2012 se potřebujeme dohodnout znovu Knut Arild Hareid, ministr životního prostředí Norska

Jde o mezinárodní dohodu z roku 1997, která zavazuje signatáře ke snížení emisí tzv. skleníkových plynů.

"Kjótský protokol se vztahuje na roky 2008 až 2012. Pro etapu od roku 2012 se potřebujeme dohodnout znovu," říká norský ministr.

Signatáři Kjótského protokolu se zavázali do roku 2012 snížit emise oxidu uhličitého a dalších pěti skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta oproti roku 1990.

Norsko usiluje o to, aby se stalo jednou z klíčových, vůdčích zemí, které se zasazují o mezinárodní dohody o omezování jejich produkce.

"Doufám, že po Kjótu se do mezinárodní spolupráce na řešení klimatické změny zapojí i Spojené státy," dodává ministr na adresu země, jejíž podniky vypouštějí do ovzduší velké množství emisí.

Zemská 'klimatizace'

Předseda mezinárodní asociace meteorologů Michal McCracken označil polární čepičky za jakousi klimatizací Země.

Kjótský protokol by mohl zpomalit oteplování planety

Ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Martin Braniš to vysvětluje následovně:

"Když je polární léto na jedné straně planety, je polární zima na druhé. Roztátý sníh na jedné straně by podstatně zvýšil hladinu oceánů, druhá polární čepička vyrovnává tuto bilanci."

Toto "vyrovnávání" se na zeměkouli odehrává každý rok.

Jedna skupina vědců podporuje teorii rychlého tání čepiček, jiná ji popírá.

Přizpůsobení druhů

Ohrožená zvířata, jako jsou lední medvěd, tuleň či sob, by se podle Martina Braniše mohla částečně adaptovat.

Zvířata se dokážou adaptovat, nebude-li změna příliš náhlá

"Zvířata i rostliny byly v době rozvoje země vystaveny rychlým změnám klimatu," říká Martin Braniš.

Například stěhovaví ptáci by si podle něj zřejmě dokázali najít nová hnízdiště:

"Stěhovaví ptáci se dokážou přizpůsobit změnám. Kdyby tato změna trvala 100 až 200 let, nebylo by to tak tragické."

V roce 2002 vědci zjistili, že lední medvědi, ale i další arktická fauna, tuleni, velryby, lišky a delfíni, mají kvůli průmyslovému znečištění v tělech řadu chemických látek.

Ty jsou přinášeny větry souvisejícími s přílivem a odlivem a druhy rovněž ohrožují.

Sociální dopady

Globální oteplování rozšiřuje plochu zemědělské půdy. Objeví se nové zdroje ropy a zemního plynu a možnosti těžby nerostů.

Pokud se rozšíří zemědělské oblasti, stane se tak na bohatém severu, tedy bohaté země si rozšíří produkci Martin Braniš, Ústav pro životní prostředí PřF UK

Důsledky globálního oteplování ale Martin Braniš vidí spíše v rovině sociální, než přírodovědecké.

Planeta už totiž podle něj zažila etapy, kdy tundra ustupovala:

"Pokud se rozšíří zemědělské oblasti, stane se tak na bohatém severu, tedy bohaté země si rozšíří produkci."

"Globální oteplování ale způsobí patrně také sucho a rozkolísání klimatu v oblastech, kde je dnes ještě hlad."