Martina Mašková redaktorka BBC

Chris Stringer drží model lebky 18 000 let starého hominida

Nález i většina skeptických vědců označuje za senzační. Někteří dokonce říkají, že zcela změní pohled na evoluci člověka.

Vedoucí oddělení Původu člověka londýnského Muzea přírodních věd, Chris Stringer BBC řekl, že nově nalezený druh, přezdívaný "hobit" pro svou malou výšku, nastoluje zajímavé, ale i zapeklité otázky:

"Většina z nás si doteď myslela, že něco s tak malým mozkem, nemůže být považováno za člověka," vysvětluje Stringer.

Lidská tvář

Objevený tvor měří kolem jednoho metru. Má velmi lidskou tvář, lidské zuby, jednoznačně chodil vzpřímený.

Nálezy z jeskyně, kde byl objeven, ukazují, že používal nástroje, oheň a dokonce lovil pigmejské slony, kteří s ním na ostrově žili.

Kosterní pozůstatky se našly 5,9 metrů pod zemí a ukazují, že šlo o ženu.

Přijeli na lodích?

Jak profesor Stringer naznačil, je legitimní se tázat, na jakém plavidle se nově nalezení tvorové na Flores dostali. A činí tu paralelu s australskými domorodci:

Homo floresiensis mohl vypadat podobně

"Tady mohlo jít i o náhodnou přepravu, nějaká těhotná žena se třeba náhodně chytila klády, či voru," uvažuje český antropolog Miroslav Prokopec.

Cestovatel Thor Heyerdahl tvrdil, že z moře se dá žít. Český vědec soudí, že tito prapředci mohli například čerpat tekutiny z chycených létajících ryb.

Zároveň si ale nemyslí, že by byl nález důvodem k tomu, aby lidstvo začalo znovu vážně přemýšlet i o existenci yettiho:

"Pro výskyt yettiho není důkaz, tady máme kostru," říká doktor Prokopec.

Provokativní předek

Vědci připouštějí, že s nálezem je spojeno mnoho anomálií. Ptají se například, jak by se do vápencové jeskyně dostala kostra stará jen kolem deseti tisíc let.

"Je to silně provokativní," připouští i český vědec.

Jak dodává, před 12 až 18 tisíci lety už byly všechny kontinenty osídleny druhem Homo sapiens sapiens. Ve Španělsku a Francii už tit předci dnešního člověka malovali na skály.

Člověk, nebo opice?

V některých mediích se spekuluje o tom, že pokud mohly paralelně existovat takhle odlišné lidské druhy, pak mohou být i dnešní lidské rasy mnohem odlišnější, než si připouštíme.

Dnešní průměrná váha mozku je asi 1 300 gramů a vědci se dosud shodovali v názoru, že kamenný nástroj mohl vyrobit primát až při váze mozku 750 gramů.

Nově nalezený druh má ale mozkovnu pouze o 350 gramů.

Mimořádné parametry lze pak podle doktora Prokopce nalézt i v prostředí, kde nalezený primát žil.

Vliv radiace?

"Mohl tam být deficit nějakého prvku či sloučeniny ve vodě, v půdě, vedoucí ke zmenšování, ale anomálií se tam najde více, například velké ješterky, či potkany velikosti psa retrievera, " vysvětluje vědec.

Klíčem k pochopení oné "miniaturizace" by podle něj mohla být přítomnost sopky:

"Sopka mohla způsobit radiaci a tak vyvolat animálie u zvířat, rostlin i případně člověka," dodává Miroslav Prokopec.

Homo floresiensis

Druh, který už podle místa nálezu dostal jméno Homo floresiensis, se podle profesora Stringera mohl vyvinout z jiného druhu, Homo erectus, člověka vzpřímeného, který by rovněž objeven na Jávě.

'Hominidní ženy' neměřily více než jeden metr

Zajímavé je, že na ostrově prý kolují legendy o malých lidech, kteří spolu komunikují jakousi formou "mumlání" a dokonce prý dokážou "papouškovat," co ostrované řeknou.

Mýty tvrdí, že tu malí lidé byli při příjezdu prvních holandských dobyvatelů ostrova a poslední legenda tvrdí, že se tu vyskytovali ještě před sto lety !

Místní je přezdávají "Ebu Gogo", například Australané mají rovněž své Yowies.

Ještě žije?

Henry Gee, editor časopisu Nature dokonce tvrdí, že tento druh v neprozkoumaných tropických lesích Indonésie možná žije dodnes.

Kosterní pozůstatky "hobita" jsou poměrně čerstvé, nejde o fosilizované zbytky.

Vědci proto doufají, že se doberou jeho DNA, která jim může pomoci nastínit nový pohled na evoluci lidského rodu.