Robert Břešťan redaktor BBC

V oblastech obydlených Srby na voliče čekali marně

V jihosrbské provincii Kosovo pokračuje sčítání hlasů. Už teď je ale jasné, že vítězem je snaha o nezávislost provincie.

Největší podíl ve stodvacetičlenném parlamentu podle odhadů získá Rugovův Demokatický svaz Srbska.

Prezident kosovských Albánců Ibrahim Rugova prohlásil, že volby jasně demonstrovaly touhu Kosovanů po posílení nezávislosti země a demokratické společnosti a znovu vyzval k nezávislosti Kosova.

Právě on už v neděli řekl, že jeho Demokratický svaz Kosova získala přes 50 procent hlasů a prohlásil se za vítěze hlasování.

Nezávislá skupina monitorující průběh voleb odhaduje, že strana Ibrahima Rugovy získala asi 47 procent hlasů. Ani drtivé vítězství však podle zpravodaje BBC Nicka Hawtona nebude stačit na sestavení jednobarevné vlády.

Regulérní i ostudné

Šéf civilní správy OSN v Kosovu Soren Jessen-Petersen označil volby za demokratické, svobodné a regulérní. Srbský premiér Vojislav Koštunica volby odsoudil.

Bojkot voleb je podle Koštunici výsledkem nesnestilených životních podmínek, v nichž Srbové v Kosovu žijí.

"Před tím, než mohou lidé volit své politické zástupce, musí mít nejprve základní lidská práva," řekl Koštunica s tím, že volby "potvrzují nezdar úsilí o zachování multietnického charakteru Kosova."

Srbský premiér volby v Kosovu odsoudil

K sobotním volbám podle odhadů přišlo sotva procento ze sta tisíc Srbů žijících v Kosovu. K jejich skepsi nepochybně přispěly i březnové násilnosti vyvolané Albánci. Zemřelo při nich 19 lidí, na 900 jich bylo zraněno.

Kosovské volby podtrhly i vnitřní spory v Srbsku. Nedávno zvolený prezident Boris Tadič vyzval kosovské Srby, aby šli volit, srbské premiér Vojislav Koštunica je zase vyzval k bojkotu.

Protektorát Kosovo

Pro přesnost - prezident Tadič vyzval k účasti u voleb, ovšem podmíněně.

"To mělo spočívat v tom, že srbští poslanci by v parlamentu měli působit podmíněně tři měsíce. Za tu dobu by se měly podle Tadiče měly vytvořit alternativní srbské orgány a místa, kde by žili většinově Srbové. To ale u Albánců nemělo šanci na úspěch," vysvětluje publicista Alexandr Tolčinský.

Tadič s Koštunicou se neshodnou ani na tom, zda a nakolik má Srbsko spolupracovat s Mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii v Haagu.

Zajedno jsou ovšem srbští politici v tom, že by Kosovo mělo zůstat součástí Srbska a Černé hory. Na druhé straně samo toto soustátí nemusí dlouho vydržet.

"Mezinárodní společesntví zatím jen přemluvilo Čerou horu, aby neproběhlo referendum o samostatnosti," podotýká Tolčinský.

Kosovo je už pět let mezinárodním protektorátem. Srbské úřady tam nemají prakticky žádný vliv. A kvůli neexistenci přímých vazeb na Srbsko a Černou horu, Kosovo v posledních pěti letech de facto nezávislé je.

Velký vliv v zemi ale nemají ani volené orgány - parlament, prezident ani vláda. Śéf UNMIK, kosovské mise OSN, může zrušit jakýkoli zákon a usnesení a v krajním případě může parlament i rozpustit.

Kosovo jako Kypr

Deset míst v kosovském parlamentu je ze zákona vyčleněno pro Srby, dalších deset pro jiné národnostní menšiny. Otázkou je, zda vůbec nějací Srbové v parlamentu zasednou.

"Ta místa by měli obsadit lidé ze Společné kandidátky Srbů za Kosovo a Metohiji, kterou vede současný místpředseda kosovského palramentu Oliver Ivanovič. Ale vzhledem k nízké účasti je možné, že v parlamentu žádný Srb nezasedne. To bude na rozhodnutí pana Ivanoviče," soudí Alexandr Tolčinský.

Albánci v Kosovu dlouhodobě usilují o nezávislost. Srbská menšina si přeje, aby kontrolu nad provincií znovu převzala vláda v Bělehradě.

V kosovském parlamentu je vyčleněno 10 míst pro Srby

Rozhovory o budoucnosti Kosova mají začít v létě příštího roku. OSN ale požaduje, aby předtím provincie splnila určité mezinárodní standardy v oblasti bezpečnosti, lidských práv a zákonnosti.

"Samostatnost Kosova není v nejbližších letech reálná. Správa OSN bude trvat. Ostatně správce Kosova Petersen připustil, že situace ve sledovaných oblastech není uspokojivá a není pravděpodobné, že by rozhovory měly v nejbližší době začít," myslí si publicista Alexandr Tolčinský.

Připomíná i souvislost s rozděleným Kyprem: "Jeden z politiků blízký srbskému prezidentovi Borisu Tadičovi vzkázal Srbům, že o statutu Kypru se jedná dvacet let a stále to trvá."

Jisté je, že Kosovo "nějaké" řešení potřebuje. "Dokud nebude vyřešen konečný status Kosova, nebude neklidná oblast Balkánu schopna se přiblížit Evropě, řekl před volbami šéf Mise OSN v Kosovu Soren Jessen-Petersen.