Eva Rybková redaktorka BBC

Nově vyvinutá látka brání přistupu viru do buněk

Pohlavní styk mezi heterosexuálními páry je přitom nejběžnější způsob přenosu viru HIV, potažmo nemoci AIDS.

Nyní lékaři začínají vyvíjet jednoduchý způsob, jak přenosu viru zabránit.

Vědci už dříve objevili látky na povrchu buněčných struktur sliznice ženského genitálního traktu, na které se při přenosu infekce virus HIV váže.

Pro testování na zvířatech vědci nově vyvinuli chemickou látku, která tuto vazbu blokuje, a tedy brání přístupu viru do buněk.

Podle doktorky Marie Brůčkové, vedoucí Národní referenční laboratoře pro AIDS, hrají právě povrchové struktury buněk při infikaci virem klíčovou roli:

"Umožňují vstup viru do buňky – to je první fáze infekce. Úloha těchto povrchových struktur – koreceptorů - byla známá už dříve, ale jejich využití právě v prevenci je zcela novým faktem."

Tabu nejen v rozvojovém světě

Profesor Robin Offord ze Ženevské univerzity je vedoucí týmu, který látku vyvinul. Říká, že jedním z podstatných úkolů je poskytnout účinnou pomoc obyvatelům rozvojových zemí:

Krém by umožnil ženám chránit se proti infekci, aniž by musely informovat své partnery Profesor Robin

"95 procent z celkové populace nakažené virem HIV jsou obyvatelé rozvojových zemí a ti by samozřejmě měli být hlavním cílem."

Jednou z největších překážek, která brání snížení výskytu infekce hlavně mezi manželskými páry, je podle profesora Robina neochota používat prezervativy:

"Trvat na chráněném styku i v manželství se často považuje za projev nedostatku důvěry."

"Krém, který by blokoval šíření viru HIV, by umožnil ženám chránit se proti infekci, aniž by musely informovat své partnery."

Od testů ke klinické praxi

K testování látky byly použity opice druhu makak. Bude ještě nějakou dobu trvat než se látka bude testovat na lidech.

Domnívám se, že by látka mohla být k dispozici možná už za dva až tři roky Marie Brůčková, Národní referenční laboratoř pro AIDS

V poslední době je patrná jasná tendence zkracovat procesy testování preparátů, a umožnit tak co nejčasnější použití v humánní medicíně.

Doktorka Marie Brůčková soudí, že by nový preparát mohl být k dispozici v poměrně krátkém čase:

"Je to skutečně hrubý odhad, ale domnívám se, že by látka mohla být k dispozici možná už za dva až tři roky."

"Je to totiž látka, která by se používala povrchově, ve formě gelu, a tam, jak se domnívám, asi nebudou pravidla až tak přísná."

"Je samozřejmě především třeba odzkoušet neškodnost preparátu a jeho skutečný efekt."

Další nadějné experimenty

Jak daleko má obecně lékařská věda k tomu, aby se podařilo kontrolovat šíření viru HIV a léčit AIDS ?

Od objevení viru uplynulo už téměř 25 let

Podle doktorky Brůčkové je důležitým směrem zkoumání především vývoj účinné terapeutické vakcíny. Ta by měla jednak bránit vzniku infekce a jednak ji omezovat nebo potlačovat u lidí, kteří jsou již infikováni.

"To je veliký úkol, který stojí před vědou už téměř 25 let od objevení viru."

"Kompozice viru je velmi složitá a odpověď organismu je také složitou záležitostí."

Ale i tady jsou velmi nadějné pokusy, které svědčí o tom, že by se problém mohl vyřešit – ovšem za delší dobu, než u gelového preparátu.