V masových hrobech má být až 300 tisíc lidí

Na místě je devět jam se stovkami mrtvých těl. Zpravodajové uvádějí, že jde zřejmě o Kurdy, kteří byli zabiti koncem osmdesátých let minulého století.

Americký právník, který spolupracuje se zvláštním iráckým tribunálem, jenž bude bývalého iráckého vůdce soudit, uvedl, že mezi mrtvými jsou mnohé ženy a děti.

Oběti byly podle něj nejprve zastřeleny a pak naházeny do jam. Organizace pro lidská práva odhadují, že počet lidí zabitých a uložených v masových hrobech za Saddámova režimu by mohl dosáhnout více než tří set tisíc.

Irácké ministerstvo pro lidská práva označilo v zemi 40 možných míst masových hrobů.

Špatná platební morálka dárců

Irácký prozatimní vicepremiér Barhám Sálih vyzval dárcovské země, aby splnily své sliby a urychlily pomoc s rekonstrukcí země.

Sálih to řekl na úvod konference více než padesáti zemí v Tokiu, která následuje po loňském podobném setkání v Madridu, kde donátoři Iráku slíbili téměř 14 miliard dolarů.

Podle iráckého vicepremiéra je splnění slibů klíčové, aby se podařilo vymýtit příčiny terorismu a vytvořit budoucí iráckou společnost.

Pozorovatelé připomínají, že dárci uvolnili zatím jen nízké částky z obav o bezpečnost.

Elektřina se k lidem dostává nepravidelně nebo vůbec, kanalizace často nefunguje, silnice zůstávají neopravené a z mnohých budov jsou stále ruiny.