Ostrá kritička Jelineková má v rodném Rakousku řadu nepřátel

Osobně si cenu nepřevezme, nerada prý totiž vystupuje na veřejnosti.

I lidé, kteří moc nečtou, si možná dokáží představit něco z jejího díla a to díky filmu Pianistka o dvojím životě profesorky klavíru, který uváděla i česká kina.

Elfriede Jelineková má shodou okolností také 1. listopadu převzít v Praze Cenu Franze Kafky.

Překladatelka Jitka Jílková pokládá Elfriede Jelinekovou za nejvýznamnějšího žijícího německy píšícího autora.

Složité jazykové konstrukce

Do češtiny přeložila dosud dvě knihy čerstvé laureátky Nobelovy ceny - druhá, slavná Pianistka, má teprve vyjít.

"Ona je to strašlivá práce, protože její tvorba je založena na práci s jazykem. Dělá s ním psí kusy a překladatelům dělá takové věci, že například ze slovní hříčky odvine další děj.

"Pak se jako překladatel dostáváte do neřešitelné situace a když nedostanete nějaký spásný nápad, tak se třeba týden hrozně trápíte."

Styl Elfriede Jelinekové je podle Jitky Jílkové zcela ojedinělý.

Předvádí nám absurditu toho, jak mluvíme, sklon k tomu vyjadřovat se pomocí klišé Jitka Jílková, překladatelka

"Předvádí nám absurditu toho, jak mluvíme, sklon k tomu vyjadřovat se pomocí klišé. Všechny nešvary dnešní společnosti předvádí prostřednictvím jazyka."

Dramata, která Jelineková píše v posledních letech například neobsahují dialogy. Jak vysvětluje překladatelka Jílková, jde spíše o montáž nejrůznějších textů:

"Ona se vysmívá jazyku reklamy, vysmívá se projevům nejrůznějších politiků, traktátům, třeba i filosofickým, cituje velmi výsměšně rakouský bulvární tisk a podobně."

Politici ji nemají rádi

Autorčiny nekompromisní postoje jí v Rakousku nadělaly hromady nepřátel.

Podle redaktora rakouské veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF Davida Zelingera je Elfriede Jelineková v Rakousku proslulá tím, jak odhaluje společenské a mocenské struktury včetně utlačování žen a slabších sociálních skupin.

Je to veliká moralistka, a tak se vždy staví na stranu bitých, podmaněných, vykořisťovaných a vytýká řadě rakouských politiků, že tak nečiní sami David Zelinger, redaktor ORF

"Je to veliká moralistka, a tak se vždy staví na stranu bitých, podmaněných, vykořisťovaných a vytýká řadě rakouských politiků, že tak nečiní sami. Je tak vlastně jejich špatným svědomím."

Největším trnem v oku je koaliční vládní straně Svobodných. Před několika lety veřejně a výrazně poukazovala na jejich rasismus, xenofobii, antisemitismus.

"Pak to vedlo k tomu, že Svobodní vylepili plakáty, na kterých se sugestivně ptali Vídeňanů, zda milují Jelinekovou a jí podobné, nebo umění a kulturu. Nikdo z politiků s výjimkou několika sociálních demokratů a zelených se jí tehdy nezastal.

"Naopak, lidovci, kteří pak šli do vlády, jí spílali, že kálí do vlastního hnízda a poškozuje Rakousko v zahraničí," říká David Zelinger.

Kritika je nadšena

Literární kritika je na rozdíl od politiků upřímně nadšena.

Mnoho lidí, nejen odborníků, si podle Zelingera velmi váží toho, že Nobelovou cenou za literaturu byla oceněna první Rakušanka v historii.

"Její dílo nyní oceňují i ti kritici, kteří měli v minulosti určité pochyby o jejím díle, kteří tvrdili, že způsobem, jakým píše, odrazuje určitou část publika, že je příliš kritická, příliš radikální."

I názory rakouské literární kritiky se tedy sklánějí pod vahou Nobelovy ceny.

Jelineková byla v letech 1974-1991 členkou Komunistické strany Rakouska. Vystoupila z ní s odůvodněním, že se strana nedokázala reformovat.