|
Ohrožených druhů přibývá, na vině je obchod s nimi | |||||||||||||||||||||||||||
Želvička s nosem jako prasátko, ještěrka gekko s ocáskem jako list. Anebo třeba asijský slon či tygr. To jsou podle Světového fondu pro ochranu přírody v současnosti nejohroženější zvířata na světě. Právě zveřejněný seznam ohrožených druhů je ale mnohem delší a obsahuje jak živočišné, tak rostlinné druhy. Největší hrozbou je pytláctví a nelegální obchodování. Ohrožená zvířata se uvádějí na seznamu obdobně jako památky UNESCO. Podle Jan Plesníka, náměstka ředitele státní Agentury ochrany přírody a krajiny, je cílem tohoto seznamu upozornit příslušné státní orgány, kompetentní pracovníky a politiky na to, že u některých druhů je nebezpečí, že zmizí z povrchu naší planety, větší, než u ostatních. Ne vždycky má ale uvedení toho kterého druhu na seznamu požadovaný efekt. "Ten může mít pouze tehdy, pokud si státy řeknou, že úmluvu o Mezinárodním obchodu rostlin a volně žijících živočichů budou dodržovat doopravdy, a ne jen jako," vysvětluje Plesník. Radikální změna biotopu Z jeho slov není jasné, zda ohrožených druhů přibývá. "Důvod je naprosto jednoduchý: máme omezené znalosti o biosféře, vědci popsali asi dvacet procent druhů, které žijí na Zemi," říká Jan Plesník. Seznam se ovšem prodlužuje - podíl ohrožených druhů se zvyšuje. Kvůli vlivu člověka na životní prostředí přibývají nové položky. "Pokud lidé změnili dvě třetiny souše, tak nás nepřekvapí, že ztráta a rozpad původních prostředí, kterým zvířata dávají přednost, je vedle pytláctví největším důvodem úbytku," upozorňuje Plesník na důsledky změny biotopu. Česká republika je, co se ohrožených druhů týče, v lepším evropském průměru. Nejohroženější skupinou jsou u nás vyšší rostliny. Z nich je zejména kvůli neschopnosti přizpůsobit se dostatečně rychle změnám prostředí ohroženo 52 procent. Účinnější regulace Světový fond pro ochranu přírody požaduje přísnější regulaci mezinárodního obchodu.
"Světový fond chce dvě věci: aby druhy, které jsou zařazeny do skupiny, u níž je obchod za určitých podmínek povolen, byly přeřazeny do skupiny jedna, kde je obchod vyloučen," vysvětluje Jan Plesník. Podle něj se ale každý zákon dá obejít a problémem je fakt, že pokud stát není schopen zaručit vymáhání tohoto zákona, tak je pouze formální. "Vliv nemají přísnější a přísnější právní normy. Je dobré omezit poptávku. Ta není v zdrojových zemích, je v jihovýchodní Asii, Evropě a USA. A pak je dobré potírání chudoby v rozvojových zemích," nabízí Plesník řešení. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||