Ivan Kytka Londýn

Kmenové buňky by mohly pomoci s léčbou např. Alzheimerovy choroby

Americká vláda prosazuje prostřednictvím OSN celosvětový zákaz genetického klonování, vědci v Evropě se však bouří.

Britská Královská akademie se dnes připojila ke kampani proti takovému zákazu.

Britští akademici jsou sice proti zmíněnému kovbojskému, neregulovanému klonování, mají však obavy, že celoplošný zákaz omezí možnosti a rozvoj terapeutického klonování, ve kterém hraje právě Velká Británie přední světovou roli.

"Naše obavy vyvolává návrh, který v loňském roce předložila Kostarika a který získal plnou podporu Spojených států - podle něj by existoval úplný zákaz genetického klonování," uvádí mluvčí Britské královské akademie Bob Ward.

Dodává, že Velká Británie podporuje belgický návrh, jenž počítá s tím, že by se zákaz klonování týkal reprodukce člověka, tedy toho, aby si rodiče s pomocí lékařů mohli vybírat genetické vlastnosti svého potomka - řekněme modré oči a blond vlasy.

Britové už klonují, ovšem podle regulí

Britské úřady přitom přibližně před měsícem udělily vědeckému týmu z Univerzity v Newcastlu první licenci na terapeutické klonování embryí.

Bob Ward z Královské akademie věd vysvětluje, k léčbě jakých nemocí by bylo možné jeho výsledky využít:

"Řeč je tom, že výsledek takového výzkumu lze potenciálně využít k léčbě miliónů pacientů na celém světě, kteří trpí například Parkinsonovou nemocí nebo cukrovkou," říká Bob Ward.

Ward zároveň upozorňuje, že výzkum kmenových buněk, které by bylo možné využít k léčbě a k transplantaci nefungujících orgánů v lidském těle je teprve v počátečním a velice ranném stádiu.

Britská vláda dala najevo, že by pro případný všeobecný zákaz genetického klonování v rezoluci OSN nehlasovala a že by ji nepodepsala.

Britští akademici, kteří s dalšími téměř sedmdesáti národními vědeckými institucemi kampaň proti zmíněné rezoluci zahájili, mají obavy, že taková rezoluce OSN by mohla působit jako návod pro národní vlády, jak k problému genetického klonování přistupovat, a zbytečně zbrzdit, či zastavit vědecký pokrok ve světě.

Kritické hlasy i v Británii

I v samotné Británii má však genetický výzkum své odpůrce, jsou jen méně hlasití, než právě ve Spojených státech.

Kritické hlasy zaznívají například z úst představitelů katolické církve a nebo hluboce nábožensky založených lékařů.

Podle nich nelze argumentovat tím, že embryo v počátečním stádiu nemá žádné vědomí a žádné city.