Bombardování začalo ve čtvrtek večer

Nad městem podle zpravodajky BBC v Nadžafu přelétávaly vrtulníky. Zatím nejsou žádné informace o obětech, ale minomety ozbrojenců prý utichly.

Americkému útoku předcházelo ultimátum iráckého premiéra Ajáda Alávího, aby radikálové složili zbraně a odešli ze svatyně, která patří mezi nejsvětější místa šíitských muslimů.

Mluvčí Muktady Sadra Ahmed Šajbání oznámil, že Sadr přijal vládní výzvu, aby ozbrojenci opustili svatyni imáma Alího.

"Je mnoho důvodů, proč Muktada Sadr souhlasil s podmínkami irácké národní konference. Jedním z nejdůležitějších je žádost náboženských autorit."

"Jak víte, všichni Šiíté, včetně Muktady Sadra či lidí z Mahdího armády jsou vázáni příkazy náboženských vůdců. Konkrétně jde o žádost dvou významných iráckých šiítských představitelů Kadíma Hairího a Alího Sistáního," řekl Sadrův mluvčí.

Požár v Basře

V jihoirácké Basře se povstalci vloupali do ústředí tamní ropné společnosti a budovu podpálili. Podle tamního zpravodaje BBC vypukl rozsáhlý požár.

Policisté se podle něj vůbec neukázali. Sadrovi stoupenci v Basře už dříve varovali, že na protest proti střetům v Nadžafu napadnou ropná zařízení.

Americké bojové letouny útočily také v převážně sunnitském městě Fallúdža. Tamní povstalci odpovídali střelbou z minometů na nedalekou americkou základnu.

V Bagdádu američtí vojáci postoupili k převážně šíitské čtvrti Sadr City a vyzývali povstalce ke složení zbraní.

V Hille zahynuli dva polští vojáci, jejichž hlídku přepadli ze zálohy ozbrojenci.