BBCCzech

Zatímco do ulic iráckého Nadžafu v neděli vjely americké tanky, aby v obnovených bojích čelily jednotkám šíitského duchovního Muktady Sadra, jednali v Bagdádu účastníci národní konference o politické budoucnosti země.

Jak dalekou cestu ale k tomu musí Irák ještě urazit, pocítili sami účastníci shromáždění, když do blízkosti místa jejich jednání v zelené bezpečnostní zóně dopadlo několik minometných granátů, které si vyžádaly nejméně jednu oběť a další dvě desítky zraněných.

Neděle v Nadžafu a v Bagdádu jen potvrdila obavy OSN, která si před čtrnácti dny z bezpečnostních důvodů vynutila posunutí začátku konference z konce července na současný termín. Jenže ani ty dva týdny odkladu nepomohly.

V Nadžafu se znovu tvrdě bojuje. A okna budovy, kde se v Bagdádu koná konference, se včera třásla od výbuchů granátů.

Jednání přitom probíhá v přísně střežené bezpečnostní zóně, oddělené od zbytku města čtyři a půl metru vysokou betonovou zdí.

Představitelé přechodné vlády a řada delegátů, kterých je celkem třináct set, ovšem jednání označují za historický okamžik. V tomto duchu promluvil k shromáždění vyslanec OSN Ašraf Kvazi.

Podle něj není pochyb o tom, že v Iráku může vzniknout občanská společnost, která se bude řídit právem a vyhne se násilí a politickému bezpráví.

Vybudování takové společnosti je samozřejmě dlouhý proces, ale všichni, kdo jsou přítomni na probíhající konferenci, mají šanci, jak je přesvědčen Ašraf Kvazi, aby se zapsali do historie jako zakladatelé moderního Iráku, který bude pýchou jejich dětí, vnuků a dalších generací.

Třídenní konference, které se účastní zástupci různých politických, náboženských a etnických skupin v Iráku, by měla zvolit národní radu, která by pak měla dohlížet na prozatímní vládu a připravit regulérní parlamentní volby na začátek příštího roku.

Jenže řada osobností, důležitých pro současný Irák, v Bagdádu na tomto národním shromáždění chybí. Především šíitský duchovní a vůdce povstalců Muktada Sadr, což vedlo i některé další šíitské skupiny k bojkotu jednání.

A řada dalších nebyla pozvána, jako například zástupci bývalé vládnoucí strany Baas. Jeden z kritiků, Sabah al Mukhtar, prezident Asociace Arabských právníků se sídlem v Londýně, označil celou konferenci za frašku.

Když sledoval první den jednání v arabské televizi, nemohl se podle svých slov ubránit pocitu, že se dívá na shromáždění z dob Saddáma Husajna. Vzpomněl si prý na potlesky, které potvrzovaly správnost Husajnových slov a názorů.

A občasné výhrady, které včera zazněly na konferenci, nemohly podle al Mukhtara narušit jinak většinově souhlasný tón.

"Vůbec největším problémem konference je právě nepřítomnost těch, kdo nesouhlasí se současným politickým vedením země," říká al Mukhtar.

Na konferenci tak podle něj není zastoupena celá polovina Iráčanů. Nejsou tam žádní sunnité, představitelé jiných politických proudů, žádní odpůrci současného režimu, žádní členové bývalé strany Baas, žádní příznivci Saddáma.

Když se prý tohle vše sečte, vyjde z toho, že větší část celé irácké společnosti nemá na současné konferenci zastoupení.

Skutečnou ranou pro reprezentativnost konference by ovšem mohla být včerejší pohrůžka představitelů Politické rady šíitů, kteří jsou rozhodnuti jednání opustit, pokud se americké jednotky nestáhnou z Nadžafu.

Organizátoři konference a představitelé současného iráckého politického vedení odmítají, že konference nevyjadřuje názory Iráčanů.

Ministr zahraničí irácké prozatímní vlády Hošjar Zibarí, takto komentoval výtku, že konference nezastupuje iráckou společnost.

"Jsme přesvědčeni, že za současných okolností je samotné konaní národní konference obrovským úspěchem a vadí nám, že některé skupiny na ní chybějí, i když jsme jim dali veškerou příležitost a šanci, aby se této důležité národní události zúčastnili.

Jejich cíle jsou ale ve skutečnosti jiné, než to, oč zde usilujeme my, a je prostě velmi těžké přesvědčit někoho, jako je skupina Muktady al Sadra, ozbrojence, aby se účastnila této demokratické konference. Má své vlastní vidění světa, chce nahradit vládu zákona zbraněmi a ozbrojenci."

Kritici konference také tvrdí, že jejím skutečným cílem je politická manifestace poslušnosti současnému vedení, spíše než široká debata. K tomu irácký ministr zahraničí říká:

"Základní myšlenkou celé konference je rozšíření účasti, umožnit lidem, aby vyjádřili své názory, vyslechnout si jejich výtky a tak dále."

A jak irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí hodnotí situaci ve městě Nadžaf, kde se znovu bojuje, a která tak zpochybňuje reálnost politických cílů konference i prozatímní vlády?

"Problém v Nadžafu existuje a my se jej snažíme všemožně vyřešit. Vláda šla touto cestou, a dokonce vyšla velmi v ústrety Muktadu Sadrovi a jeho lidem ve snaze vyřešit tuto věc smírně.

Tato vláda je rozhodnuta nepřipustit, aby ozbrojenci ovládli nebo drželi svatá místa či město Nadžaf jako svá rukojmí," dodává irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí.