BBCCzech

Únos íránského diplomata, prudké boje v Nadžáfu, uzavření bagdádské kanceláře Al-Džazíry, obnovení trestu smrti, vyhlášení amnestie a soumrak rodinného klanu Šalábíů. V Iráku se toho v posledních dnech dělo hodně, a ne úplně při všem tekla krev.

Na bitevním poli nicméně začneme. Ve starodávném městě Nadžáf spolu už řadu dnů bojují americké síly a stoupenci šíitského duchovního Muktady Sadra. Během bojů už zemřely stovky lidí.

Situaci se pokusil uklidnit irácký premiér Ajád Aláví, který nejprve Sadrovi nabídl účast v chystaných všeobecných volbách. Editor bagdádského deníku Sijáda, doktor Abdal-Sattár Džawád vysvětluje, proč Sadr na výzvu nezareagoval:

"Myslím, že to pozvání přišlo příliš pozdě," říká novinář a dodává: "Muktadu Sadra v posledních měsících přehlíželi, měl pocit, že ho prozatímní vláda neuznává. Teď tvrdí, že tenhle režim je loutkový."

"Podporují ho všichni odpůrci americké zahraniční politiky na Blízkém východě a v Iráku. Sadr už není ani tak duchovním, jako spíše národním hrdinou, alespoň si to myslí, pokračuje Abdal-Sattár Džawád.

Sadr podle něj prý oslovuje všechny, kterým vadí přítomnost koaličních sil v zemi a prozatímní vláda. Problém je, že Sadr nemá žádný plán, ani politický program, ale neustále se drží té národní otázky a okupace," uvádí bagdádský novinář.

Premiér Ajád Aláví pak také osobně Nadžáf navštívil. Během jeho překvapivé návštěvy ho chránila asi stovka strážců.

Při pobytu v Nadžáfu Aláví připomněl jeho dávnou slávu: "Je to svaté, hrdinné město, které v minulosti vždy hájilo Irák, jeho lid, dějiny i kulturu," řekl Aláví a dodal:

"Bohužel jsou tu tací, kteří porušují zákon a snaží se poškodit toto vznešené, důstojné, statečné město, které toho už tolik vydrželo."

Premiér Aláví zároveň vyzval radikály, aby složili zbraně a stáhli se z nadžáfských svatých míst. Co si ale premiér konkrétně od návštěvy Nadžáfu sliboval?

Jeho mluvčí George Sada BBC řekl, že předseda vlády chtěl povznést morálku, navštívit místního správce, dozvědět se, co město potřebuje, a také si promluvit se zástupci polovojenských skupin.

"Chtěl, aby pochopili, že jednají nezákonně a že by se měli vrátit tam, odkud přišli, na venkov," řekl Alávího mluvčí.

Muktada Sadr premiérovi nicméně vzkázal, že jeho režim není o nic lepší, než ten Husajnův, a boje propukly nanovo. V ulicích jsou prý slyšet výbuchy a střelba, mnozí obyvatelé už z Nadžáfu kvůli bojům uprchli.

Náměstek iráckého ministra zahraničí Hamíd Bajátí BBC vysvětlil, že Alávího návštěva Nadžáfu nebyla neúspěchem. Sadr prý dostal na vybranou, zda se stát součástí politického procesu, anebo zločincem - no a prý si vybral.

Vláda v Baghdádu krátce nato obnovila trest smrti. Člen irácké vlády Adnan Džanab popřel, že by tak kabinet učinil proto, aby mohl popravit Saddáma Husajna.

"Tenhle zákon tu byl ještě před Saddámem Husajnem," tvrdí Džanab. "Podle iráckého práva jsou jisté zločiny, na které se tento zákon vztahuje. To není zákon na popravování nepohodlných. To je zákon iráckého lidu."

Trest smrti se bude vztahovat na těžké zločiny, jako jsou vražda, únos, drogová kriminalita a ohrožení bezpečnosti státu.

Dalším zákonem, který irácká vláda přijala, je rozsáhlá amnestie, na jejímž základě budou z věznic propuštěny tisíce Iráčanů. Podle premiéra Alávího to umožní lehkým zločincům znovuzařazení zpět do společnosti:

"Zákon se týká pachatelů méně závažných trestných činů, kteří ještě nebyli zatčeni ani souzeni," upřesňuje Ajád Aláví.

"Amnestie se vztahuje např. na jednotlivce, kteří vlastní lehké zbraně, výbušniny nebo látky sloužící k jejich výrobě, dále lidí, kteří zatajují informace či skrývají jednotlivce nebo skupiny plánující nebo finančně podporující trestné nebo teroristické činy. Spadá sem také členství v teroristických skupinách, které chtějí páchat zločiny poškozující vnitřní bezpečnost nebo soukromý majetek občanů."

"Zákon o omezené amnestii se také týká hledaných představitelů minulého režimu," dodal irácký premiér.

Amnestie se naopak nevztahuje na lidi, kteří se podíleli na zabíjení a jiné závažné trestné činnosti. Pachatelé méně závažných trestných činů mají podle zákona 30 dnů na to, aby se sami přihlásili úřadům a přiznali svou vinu.

Poradci šíitského duchovního Muktady Sadra prý zákon označují za bezvýznamný.

A neobyčejně aktivní irácká vláda vydala další nařízení: na jeden měsíc uzavřít kanceláře arabské televizní stanice Al-Džazíra v Baghdádu. Šéfredaktor Al-Džazíry Ahmed Šejk neví proč:

"Nebyly nám oznámeny žádné jasné důvody pro toto nešťastné rozhodnutí. Právě jsem si pročetl agentury a vypadá to, že citují stejné důvody jako dřív, tedy že nesouhlasí se způsobem našeho zpravodajství o Iráku. Ale konkrétní důvody opět žádné. Aspoň nám je nikdo nesdělil."

Slova šéfredaktora televize Al-Džazíra. Irácký ministr vnitra Faláh Nadžíb dočasné uzavření bagdádské redakce zdůvodnil takto:

"Ukazovali na obrazovkách spoustu zločinu a zločinců a vysílají o Iráku a jeho obyvatelích do světa špatný obrázek. Jejich vysílání podněcovalo zločince a gangstery ke stupňování svých aktivit v zemi, která si už tolik vytrpěla," vysvětluje ministr Nadžíb a dodává:

"Chceme chránit naše lidi a nenechám Al-Džazíru ani nikoho jiného ohrožovat bezpečnost země."

Všechno, co irácký ministr vnitra řekl, je špatně, jde o přesnou ukázku toho, jak by vláda postupovat neměla - to míní Joel Campagna z newyorského Výboru na obranu žurnalistů.

"Kdykoli se vlády snažily cenzorovat nebo persekvovat média, vždy se tím zvýšila jejich kredibilita," připomíná Campagna. "Pro lidi z Al-Džazíry je to další péro do čelenky, řekl bych."

Joel Campagna zdůrazňuje, že irácká vláda tím rozhodně nezabrání tomu, aby se v Iráku i nadále dokumentovalo násilí. Odpovědí podle něj určitě není cenzura médií.

"To vysílá velice špatný vzkaz o budoucím vývoji svobody slova pod novou iráckou vládou," dodává Joel Campagna z newyorského Výboru na obranu žurnalistů.

Al-Džazíra tak už nebude moci přímo z místa referovat o únosu íránského diplomata, který zmizel v Iráku už minulou středu během cesty do Karbaly, kde se měl ujmout funkce konzula.

Snad nejzajímavější zprávou z Iráku posledních dní je, že irácký kabinet ve své nekonečné aktivitě vydal zatykač na Achmeda Šalábího, někdejšího klíčového člena prozatímní správní rady. Je stíhán za údajné padělání peněz.

Další zatykač vydali na jeho syna Sálima. Ten je předsedou tribunálu soudícího Saddáma Husajna. A zatčen má být údajně v souvislosti s vraždou!

Šalábího mluvčí Intifáda Kvanbar všechna obvinění proti oběma mužům odmítá a hřímá: "Ta obvinění jsou bezpředmětná a nesmyslná. Pocházejí od soudce, který je politicky motivován a zaujat proti rodině Šalábíů," prohlašuje mluvčí a dodává, že Achmed Šalábí se vrátí do Iráku, aby obviněním osobně čelil.