Ivan Kytka Londýn

Chtějí 'nepřátelé Západu', aby tato civilizace zanikla?

Do veřejné debaty na toto téma zřejmě přispěje i kniha Iana Burumy a Avishaie Margalita, jejíž název je možné volně přeložit jako Okcidentalismus - krátká historie protizápadních postojů.

Jde o shrnutí poznatků z výzkumu o tom, kde se vzaly kořeny tak ostrého nepřátelství vůči západní civilizaci a západním hodnotám.

Nepřátelství vyhroceného až do takové míry, že to vede k teroristickým akcím, při kterých sebevražední atentátníci dokážou potlačit i jeden ze základních lidských pudů, totiž pud přežít.

Co je okcidentalismu

"Okcidentalismus jsou prostě projevy záště a nenávisti vůči Západu, nebo názor, který je vůči Západu tak nepřátelský, že si přeje jedno jediné - zničit ho," říká o názvu své knihy jeden ze spoluautorů Ian Buruma.

Když hovoříme o Západě, nejde o jeho geografické vymezení, tedy Evropu či Spojené státy, ale o myšlenku, která je spojená s individuálními svobodami Ian Buruma

Autoři přitom zdůrazňují, že nepoužívají termín Západ úzce ve smyslu zeměpisné polohy, tedy ve smyslu geografickém:

"Když hovoříme o Západě, nejde o jeho geografické vymezení, tedy Evropu či Spojené státy, ale o myšlenku, která je spojená s individuálními svobodami, demokracií, kapitalistickým hospodářstvím a podobně.

"A když je to nenáviděno tak intenzívně, že to lidé chtějí zničit, pak hovoříme o okcidentalismu."

"Okcidentalismus nepovažuje Západ za lidské společenství, ale za jakousi nepřátelskou civilizaci strojů, kterou touží rozbít, zničit, totálně destruovat."

Jde o ucelenou ideologii?

Někteří akademici a intelektuálové však pochybují o tom, zda lze považovat okcidentalismus za ucelenou ideologii.

Zdůvodňují to tím, že například organizace Al-Kaída je v podstatě volným sdružením buněk a skupin, které často podnikají akce relativně autonomně, a vystopovat nějakou jejich společnou ideologii by bylo asi složité.

Kritici autorům vyčítají, že neberou v úvahu historický vývoj, který vedl k formování protizápadních nálad a postojů, například technologické zaostávání kdysi vyspělé muslimské společnosti.

Jednou z kritiček je profesorky Haleh Afhsarové z univerzity v anglickém Yorku:

"Myslím, že protizápadní myšlení je v této knize příliš generalizováno a vyznívá jako omluva proti-amerikanismu," uvedla Afhsarová.

Podle jejího názoru jsou důvody toho, proč chovají různé skupiny vůči Západu takovou antipatii vyvolány specifickými a zvláštními politickými okolnostmi spojenými s konkrétními obdobími.

Nejasné východisko z krize

Jak se ovšem zdá, ani jeden z akademických proudů, který se snaží definovat příčiny nepřátelství vůči západní civilizaci, nepřináší recept, jak najít ze současné krize východisko.

Po útocích na New York je celý západní svět v pohotovosti

Za bezvýchodnou považují situaci autoři konceptu okcidentalismu.

Ian Buruma tvrdí, že i když se problémy konfliktu na Blízkém východě podaří vyřešit, revoluční náboj, který se skrývá za hnutím Al-Kaídy, je trvalý a nezmizí.

Již citovaná Haleh Afhsarová z Univerzity v Yorku je však poněkud jiného názoru a říká:

"Považovat ideologii za něco neměnného a stálého a nenávist za nekonečnou je problematické, neboť to popírá samu podstatu lidskosti, lidské inteligence a schopnosti lidského úsudku."

Kniha Iana Buruma a Avishaie Margalita vyjde v polovině srpna a podle znalců nepochybně vyvolá další debatu o vztazích mezi Východem a Západem.