Oficiální diplomatické styky mezi Irákem a Francií neexistovaly 13 let

Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo, že obě země chtějí co nejdříve vyslat své nové velvyslance.

Jak uvádí náš zpravodaj, oznámení o navázání styků proběhlo v obou hlavních městech zároveň. V Bagdádu byla na francouzské ambasádě poprvé po třinácti letech vztyčena trikolora.

Saddám Husajn zpřetrhal styky s Francií v roce 1991, když se Francouzi podíleli na vypuzení irácké armády z Kuvajtu.

Irácký premiér Ajád Aláví podle svých slov doufá ve zdravé vztahy založené a oboustranných vztazích.

Vztahy v minulosti

Byla to Francie, kdo prodal Iráku jeho první jaderný reaktor.

Přestože byl prodán za podmínky, že se bude používat jen k mírovým účelům, Saddám Husajn se ho pokusil zneužít k výrobě atomové bomby a uvěznil ty vědce, kteří odmítli spolupracovat.

Husajn také otevřel iráckou ropu francouzským společnostem.

Francie i nadále odmítá zapojení svých vojáků do operací v Iráku, protože se prý nebude podílet na tom, co označuje za "okupační síly."

Další diplomatické úspěchy

Úspěch s navázáním vztahů s Francií není jediným diplomatickým počinem nové irácké vlády.

Francie nabízí výcvik iráckých bezpečnostních sil

O víkendu se irácký vicepremiér Barham Sálih dohodl se syrským prezidentem Bašárem Asadem na lepší ostraze společných hranic, která má zabránit pronikání cizích radikálů do Iráku.

Vzhledem k tomu, jak jsou vztahy mezi Bagdádem a Damaškem napjaté, jde podle komentátorů o velký úspěch.

Dnes irácký ministr zahraničí Hošár Zibarí v Bruselu požádal ministry zahraničí EU žádal o větší přímé zapojení unie do rekonstrukce Iráku.

Bagdád chce spolupracovat s EU

"Budeme mít volby, s nimiž nám pomáhá OSN, a očekáváme, že i EU jako organizace anebo její jednotliví členové nám přijdou pomoci," uvedl těsně před schůzkou.

Dodal, že Irák rovněž žádá o pomoc při budování nových institucí, včetně vytváření kapacit pro irácká ministerstva, resorty, pro vyškolování.

"Žádáme asistenci, technickou pomoc, přímou ekonomickou pomoc iráckým lidem, nikoli přes prostředníky."

Evropská unie Zibarího podpořila a řekla, že bude dělat vše, co je v jejích silách. Zibarí také prohlásil, že Iráčané by v Bagdádu uvítali kancelář EU.

Zatím jsou však pracovníci zajišťující pomoc unie Iráku v sousedním Jordánsku, protože se obávají bezpečnostní situace v Iráku.

Klid po bouři, nebo před bouří?

Od předání pravomocí zpět Iráčanům uplynuly přesně dva týdny. I když jsou sem tam hlášeny nepokoje, žádných velkých útoků jako před koncem června Iráčané svědky nebyli.

Těžko říci, zda je to náhoda, nebo zda to má nějakou hlubší příčinu. BBC hovořila s novým mluvčím Američany vedeného kontingentu v Iráku, brigádním generálem Erwinem Lesselem. Ten má toto vysvětlení:

Až se podaří vybudovat irácké síly a koalice se začne stahovat ..., potom si budeme moci říct - úkol splněn. Brigádní generál Erwin Lassel

"Vypadá to jako období klidu. Myslíme si, že vrácení suverenity, které proběhlo o dva dny dříve, než bylo plánováno, mohlo teroristy trochu překvapit."

Podle Lessela teď Iráčané čekají, jak se vládě povede, a když bude oblíbená, budou prý mizet i útoky. Průzkumy zatím naznačují značnou podporu.

Lassel se vyjádřil také k budoucnosti Američanů v Iráku. Už teď je podle jeho slov lépe, když je někde amerických vojáků spíše méně než více, i když jsou některá místa, z nichž prý Američané jen tak neodejdou.

A to kvůli tomu, že by se prý zhroutila bezpečnost. Mezinárodní jednotky, jak Erwin Lassel dodává, se budou postupně stahovat:

"V dlouhodobém výhledu, až se podaří vybudovat irácké síly, až budou akceschopnější a koalice se začne stahovat, tak poté Iráčané budou mít ještě větší důvěru ve svou vládu. Koalice potom bude moci říct - úkol splněn."