Cassini bude čtyři roky studovat Saturn a jeho měsíce

Předtím proletěla prstencovými rovinami planety a při sestupu na oběžnou dráhu Saturnu zapnula brzdící motory.

Cesta ze Země k šesté planetě sluneční soustavy je dlouhá tři a půl miliardy kilometrů a sonda o velikosti nákladního automobilu ji urazila za sedm let.

Cassini-Huygens dosáhla jeho oběžné dráhy Saturnu jako první. Sondu tvoří dvě samostatné lodě, které letí společně.

Američany postavená družice Cassini bude další čtyři roky pozorovat Saturn a jeho více než třicet měsíců.

Evropský modul Huygens má v lednu přistát na největším měsíci Saturnu - na Titanu.

Riskantní manévr

Casini tak blízko Saturnu, že mohla zaznamenat rotaci jeho magnetického pole a převést ji na zvuk.

Dostaneme se k planetě tak blízko, jak to jenom je možné, a budeme moci měřit vnitřní pole planety. Umožní nám to vlastně pohlédnout dovnitř Saturnu Michelle Dochertyová

Vědec z NASA Ladislav Emanuel Roth, který je odpovědný za radar sondy, BBC vysvětlil, že manévr proletění prstencovou rovinou a zpomalení na oběžné dráze Saturnu byl nejriskantnější manévr, který Cassini dosud podnikla.

Radar podle Rotha umožňuje vědcům snímat planetu, která je kvůli svému fyzikálnímu charakteru jen obtíženě zaznamenatelná opticky.

K "fotografování" Saturnu tedy slouží radarové zařízení, nikoli fotoaparát.

Pohled do Saturnu

Astronomové dychtivě čekají, co nejrozsáhlejší vesmírná mise lidstvu řekne o Saturnu a sluneční soustavě vůbec.

HLAVNÍ ČÁSTI SONDY 1 Antény pro komunikaci se Zemí 2 Přístroje na měření magnetických polí 3 Dva fotoaparáty, které mohou vyfotit 300,000 snímků planety 4 Infračervený spektometr pro analýzu teploty a složení 5 Radioizotopní termoelektrické generátory produkují energii 750W 6 Cassini má dva motory, z nichž jeden je záložní 7 Pomocné rakety pro malé změny směru a rychlosti 8 Huygens přistane na největším měsíci Saturnu, Titanu 9 Plasmový spektrometr měřící zachycené částice a sluneční větry

Michelle Dochertyová z londýnské Imperial College, která má na starosti jeden z hlavních přístrojů - magnetometr, BBC vysvětlila, co bude sonda nad Saturnem provádět:

"Dostaneme se k planetě tak blízko, jak to jenom je možné, a budeme moci měřit vnitřní pole planety. Umožní nám to vlastně pohlédnout dovnitř Saturnu.

Zvenku to vypadá jako veliká koule plynu. Očekáváme, že uvnitř bude malé tuhé jádro. A kolem nej asi něco kapalného, v této fázi ještě nevíme přesně, co to je."

Sonda je od Země tak vzdálená, že rádiové signály přicházejí s osmdesátiminutovým zpožděním, takže vědci se o chování sondy dozvídají až hodinu a půl poté, co Cassini provedla jejich příkazy.

Mezi dvěma sty padesáti vědci, kteří se na projektu podílejí, je také český odborník Jiří Švestka z pražského planetária.

Spolupracoval na konstrukci mimořádně citlivého analyzátoru kosmického prachu.

Sonda byla nazvána po astronomech 17. a 18. století - Jeanu Dominiquovi Cassinim a Christiaanu Huygensovi.