Britské námořní jednotky spolupracovaly s iráckou pobřežní hlídkou

Tato informace podle televize vychází ze zdrojů z íránské armády.

Britští diplomaté se snaží k zadrženým dostat a ministr zahraničí Jack Straw už hovořil se svým íránským protějškem.

Oficiálně nikdo zprávu, že osm mužů může stanout před soudem, nepotvrdil. Byla ale zveřejněna na stejném kanále státní íránské televize vysílajícím v arabštině, který poprvé informoval o zadržení Britů a jejich tří lodí.

Podle této stanice se muži přiznali, že vpluli do íránských výsostných vod a pronikli dále než kilometr za námořní hranici.

Britské velvyslanectví neuvedlo, kde byli muži zadrženi, ani kým. Jejich žádost o přístup diplomatů k Britům zatím zůstala bez odpovědi.

Britský ministr zahraničí Jack Straw se telefonicky spojil se svým íránským protějškem Kamálem Charázím, se kterým má dobré osobní vztahy po řadě setkání v minulosti.

Zatím není známo, co z tohoto rozhovoru vzešlo.

Podle zástupců velvyslanectví budou výsledky rozhovoru první známkou, zda bude možné celý případ vyřešit rychle a v rámci přátelských vztahů.

Pokud budou íránské úřady pokračovat v dosavadním postupu a muže obžalují, zkomplikuje tento případ už tak napjaté vzájemné vztahy.

Omyl britských námořníků

Britové byli zadrženi na vodním kanále Shatt al-Arab na jihu země oddělujícím Irák a Írán.

Mluvčí britské armády v Iráku major Ian Clooney vysvětluje, co jejich lodě ve vodách oddělujících Irák a Írán dělaly:

"Šlo o běžnou říční hlídku, která vezla lodě určené ředitelství irácké říční hlídky. Že jsme s nimi ztratili spojení, je vzhledem k místním vzdálenostem docela běžné."

Britské ministerstvo obrany, stejně jako americká armáda v Iráku tvrdí, že Britové v ústí řeky širokém asi 1,5 km cvičili iráckou říční policii a že při tom mohli nechtěně vkročit do íránských výsostných vod.

Spory v tomto pohraničním území nejsou ničím novým, v 80. letech stály jako jedna z rozbušek u začátku íránsko-irácké války.

Podle komentátorů je nejasné, zda Írán využil situace, kdy se britští vojáci skutečně dostali do jeho vod, nebo zda šlo o promyšlený, taktický tah, jak Brity do roztržky zatáhnout.

Mezi Británií a Íránem, respektive mezi Íránem a Západem panují v poslední době hodně napjaté vztahy.

Odplata za kritiku?

Británie před necelým týdnem jako jedna z hlavních mocností prosadila v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii rezoluci, která Írán kritizuje.

Tato země totiž podle ní nespolupracuje a neotevírá inspektorům svá jaderná zařízení.

Vyšetřování bylo zahájeno poté, co se objevily spekulace, že se Teherán pokouší vyvinout jadernou zbraň.

Rozzlobený íránský vyjednavač v reakci na rezoluci pohrozil, že Írán znovu zváží své rozhodnutí pozastavit proces obohacování uranu. Ten je právě pro jadernou zbraň nezbytný.

Komentátoři také nevylučují, že se Írán na sebe pokouší upoutat pozornost a dát nastupujícímu iráckému vedení najevo, že svému sousedovi nic nedaruje a že se bude o své zájmy bít stejně jako dřív.

Možná se znovu začne diskutovat i o rozdílu v přístupu k Teheránu mezi Londýnem a Washingtonem.

Zatímco Spojené státy zastávají stanovisko, že je lepší se neangažovat a s Íránem nemluvit, Britové se o kontakty pokoušeli. Ovšem Američané namítají, že jejich vstřícnější přístup stejně žádné ovoce nepřinesl.