BBCCzech

Politici z celého světa vítají jednomyslné schválení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace Spojených národů o Iráku, která slibuje předání moci nové irácké vládě koncem tohoto měsíce.

"Pro návrh rezoluce se vyslovilo patnáct hlasů. Návrh byl schválen jednomyslně jako rezoluce číslo 1546," řekl představitel OSN, když oznamoval schválení rezoluce o Iráku.

Spojené státy tak po několika týdnech úporných diplomatických jednání získaly pro svou politiku vůči Iráku určitou mezinárodní legitimitu.

Rezoluce výrazně zvětšuje autoritu nové irácké vlády. Mimo jiné bude moci požádat o stažení sil vedených Američany.

Než se tak stane, bude moci Bagdád oficiálně rozhodovat o jejich vojenských operacích.

To zdůraznil i americký velvyslanec při OSN John Negroponte, podle nějž bude mít irácká vláda ve věci přítomnosti mnohonárodních sil poslední slovo."

"Rezoluce jasně uvádí, že irácká suverenita nebude nijak oslabena a že irácká vláda bude moci požádat o pomoc, anebo ji odmítnout. To se týká i pomoci v oblasti bezpečnosti," řekl americký velvyslanec při OSN John Negroponte.

Rezoluci ocenil i jediný zástupce arabského světa v Radě bezpečnosti OSN, alžírský velvyslanec Abdallah Baali. Podotkl však, že dokument rozhodně všechny problémy neřeší:

"Budoucnost i nadále skrývá nebezpečí a nejistoty. Rezoluce, kterou jsme právě schválili, není zaměřena na jejich odstranění," uvedl velvyslanec.

Jednomyslné schválení rezoluce někteří zpravodajové nečekali. K návrhu měly předtím velké výhrady Francie a Německo.

Jednání, která hlasování v Radě bezpečnosti předcházela, rozhodně hladká nebyla.

Návrh byl čtyřikrát přepracováván, tedy čtyřikrát během tří týdnů. Ale Francie a Německo doslova v poslední chvíli od svých výhrad upustily a přistoupily na kompromis.

Diplomaté přitom ocenili flexibilitu předkladatelů návrhu, Američanů a Britů.

Kompromis spočívá v tom, že iráčtí představitelé mohou na základě rezoluce kontrolovat aktivity vlastních, tedy iráckých bezpečnostních složek a vyjadřovat se k "citlivým" operacím sil vedených Američany.

Typem takové "citlivé" operace bylo nedávné obléhání města Fallúdža. Iráčané ale nemají právo veta, pokud jde o rozsáhlé operace koaličních sil, a to původně Paříž a Berlín chtěly.

Kromě pravidel pro komunikaci velení mezinárodních jednotek a irácké vlády vymezuje rezoluce např. také pravomoci, které nová irácká prozatímní vláda získá po 30. červnu, tedy poté, co jí Američané předají moc.

Rezoluce také opravňuje mnohonárodní síly k setrvání v Iráku - ale zároveň dává irácké vládě právo kdykoli je požádat, aby ze země odešly.

Před několika hodinami byl na ostrově Sea Island v americké Georgii zahájen summit představitelů skupiny G8.

Vyslovili se k ní hlavně předkladatelé návrhu, Spojené státy a Británie, to znamená britský premiér Tony Blair a americký prezident George Bush.

Podle něho svědčí jednomyslnost Rady bezpečnosti o tom, že mezinárodní společenství teď stojí po boku iráckého lidu. Bush dodal:

"Rezoluce Rady bezpečnosti OSN znamená podporu pro prozatímní vládu, svobodné volby i mnohonárodní síly. Amerika velice podporuje ideu svobodné společnosti v oblasti, kde vládne nenávist a intolerance," řekl americký prezident.

Podle Bushe se svobodný Irák stane jakýmsi katalyzátorem změn na Blízkém východě. Rezoluci také uvítali představitelé Ruska a Německa. Vladimír Putin ji označil za velký pokrok.

Přesto rezoluce podle zpravodajů znamená pro Američany a Brity jen částečné vítězství. Francie, Rusko a Německo totiž stále považují válku v Iráku za chybu a chovají se dost zdrženlivě, pokud jde o zapojení do obnovy země.

"Rezoluce je sice úspěchem americké a britské rezoluce, ale rozhodně neodstraňuje problémy v Iráku samotném."

Podle Igora Lukeše se krize v Iráku může vyřešit až v případě, kdy se významně pohne palestinsko-izraelský dialog.

Podle iráckého ministra zahraničí Hošjara Zebarího pomůže rezoluce bezpečnosti, protože změní povědomí o mezinárodních jednotkách jako okupantech.

"V den, kdy politikové oslavovali úspěch svého rokování v Radě bezpečnosti, došlo v Iráku k dalším dvěma pumovým útokům, při nichž zemřelo nejméně patnáct osob," připomíná Lukeš.

Spojené státy jako jedna z mála zemí světa, nikdo neustoupily od konceptu suverenity, na němž staví svou existenci.

S tím se pojí představa, že americkým silám mohou vládnout jen tím pověřené osoby.

Všude, kde je americké letectvo či námořnictvo, se musí rozhodovat podle amerických zákonů. Musí rozhodovat americké soudy, americké velení, Kongres a americký prezident.

"Jsem si téměř jist, že Spojené státy budou tvrdě prosazovat, že jejich ozbrojeným silám mohou velet jen důstojníci, kteří k tomu budou mít od prezidenta pověření."

Američané mají právo veta v Radě bezpečnosti. Text nové rezoluce je ale podepsaný, a tedy závazný.

Irácká vláda má mít právo požádat o odchod mnohonárodních jednotek. V Radě bezpečnosti by to však, teoreticky, mohli Američané v radě vetovat.

Začnou ale spojenci konzultovat spojenecké akce s Iráčany až po vzniku nové vlády, nebo už nyní?

"Myslím, že by podle této rezoluce měli Američané své operace konzultovat v Radě už teď.