Vylodění v Normandii znamenalo značné ztráty na životech

Bude to vůbec naposledy, co si tento zlomový moment druhé světové války připomenou se všemi oficialitami a v takovém rozsahu.

Mezi přímými účastníky invaze, kteří se oslav osobně zúčastní, bude i britský válečný veterán Ronald Cornhill, který byl jedním z prvních spojeneckých vojáků, jehož noha se 6. června roku 1944 dotkla francouzských břehů.

'Měli jsme štěstí'

Jak se ukázalo při rozhovoru pro BBC, i šedesát let poté si pamatuje každý detail onoho dlouho očekávaného "Dne D":

"Na pláži jsme přistáli v 7 hodin 25 minut. Byl jsem na vyloďovacím plavidle mezi prvními, kteří šli na břeh, protože jsme byli v odminovacích tancích a naším úkolem bylo vyčistit cestu jednotkám, které nás následovaly."

Narozdíl od spousty ostatních vojáků nebylo pro Ronalda Cornhilla a jeho jednotku vylodění sebevražednou misí:

"Měli jsme štěstí. Byla tam sice dvě děla, která střílela, ale my jsme byli tak blízko, že nám pálila nad hlavami, asi se pokoušela zasáhnout těžkou techniku za námi."

"Za celý den jsme ztratili kolem sedmi tanků, ale jejich posádkám se vlastně nic nestalo - měli jsme všeho všudy tři zraněné a žádné ztráty na životech, takže v "Den D" jsme měli opravdu štěstí, zatímco naši američtí kolegové po pravé straně byli vystaveni opravdu usilovné palbě."

'Když je vám dvacet, ničeho se nebojíte'

I když vojín Cornhill tušil, že se na břehu setká s tuhým odporem nepřátelských jednotek, o svůj život se prý v tu chvíli neobával:

"Víte, když je vám dvacet, myslíte si, že se vám nic nemůže stát. Nějaké obavy možná cítíte, ale když jste tři dny uvězněni na lodi a nemůžete dělat to, k čemu jste byli vycvičeni, nakonec ve vás zvítězí pocit, odhodlanosti a chcete se na to vrhnout, ať se děje co se děje..."

I když v případě Ronalda Cornhilla šlo o příběh s dobrým koncem, břehy Normandie lemují dlouhé řady hrobů spojeneckých vojáků, kteří vylodění nepřežili.

Britští školáci mnoho nevědí

Uvědomuje si ale dnešní britská mládež, jakou cenu bylo před šedesáti lety třeba zaplatit za to, aby dnešní generace mohla žít ve svobodě a míru?

Z odpovědí žáků základní školy Middleton v anglickém Nottinghamu vyplývá, že "Den D" pro děti 21. století víceméně ztratil relevanci.

Jak zjistil zpravodaj BBC, jedenáctiletý George o vylodění spojenců v Normandii donedávna vůbec neslyšel a jeho vrstevnice Charlotte ví o druhé světové válce také velice málo - jen to, co jí řekli ve škole a také něco z vyprávění prarodičů.

Možná se o víkendu děti dozvědí něco víc z televize, která hodlá oslavám v Normandii i vzpomínkám pamětníků věnovat podstatně více času než při jiných podobných příležitostech.