|
Čína přechází výročí krveprolití mlčením | |||||||||||||||||||||||||||
Komunity Číňanů po celém světě si připomínají patnácté výročí násilného potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, při němž podle odhadů zahynuly stovky civilistů. Čínské úřady výročí přecházejí mlčením. Jak uvádí zpravodajka BBC v Pekingu, v hlavním městě jsou zpřísněná bezpečnostní opatření, aby se předešlo jakémukoliv pokusu uspořádat demonstraci. Údajně došlo nejméně ke dvěma pokusům o protestní akci, ale bezpečnostní složky v obou případech protestující zadržely. Političtí aktivisté byli buď uvrženi do domácího vězení, nebo přinuceni hlavní město opustit. Zeď mlčení Před patnácti lety se Pekingem rozléhaly výstřely, armáda vedla palbu do vlastního lidu. Vedení zasahovalo proti demonstrantům, kteří je ponížili tím, že obsadili samo politické centrum země: náměstí Nebeského klidu. Oficiální linie zní, že tehdejší vláda musela se zřetelem na stabilitu země potlačit kontrarevoluční nepokoje. Mnoho mladých lidí má pocit, že brutální zásah byl nutnou cenou za dnešní relativní prosperitu Číny. Během posledních měsíců ale přibývá podpisových petic, v nichž lidé požadují, aby vláda své akce přehodnotila. Podle zpravodajů je to možná známka toho, že zeď veřejného mlčení o událostech na náměstí Nebeského klidu začíná pukat. Nikdo ale neočekává, že vláda v dohlednu své oficiální stanovisko změní. Vězení za sirky Organizace na ochranu lidských práv se sídlem ve Spojených státech, Human Rights Watch (HRW), vyzývá čínskou vládu, aby propustila na svobodu více než dvacet lidí, které poslala do vězení před patnácti lety, po potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu. Human Rights Watch tvrdí, že 24 čínských občanů je v důsledku tehdejších akcí stále ve vězení. Podle čínské kanceláře HRW spočívají jejich trestné činy např. v tom, že měli u sebe zápalky, že je dávali jiným lidem a že házeli kamením na vojáky, kteří stříleli na neozbrojené civilisty. Za takové trestné činy výtržnictví jsou už patnáct let vězněni. Tito lidé podle HRW nejsou napojeni na žádné skupiny, takže svět o jejich případech neví. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||