|
Nový irácký prezident zdůraznil potřebu suverenity | |||||||||||||||||||||||||||
Rada bezpečnosti OSN zasedala poté, co byl v Iráku jmenován nový prezident a prozatímní vláda složila v Bagdádu přísahu. Američany prosazovaný kandidát Adnan Páčačí funkci prezidenta odmítl a otevřel tak cestu pro jmenování Ghazího Jawara, kterého si za prezidenta přála prozatímní irácká vládní rada. Po inauguraci Jawar zdůraznil nutnost, aby Irák získal suverenitu podporovanou OSN. Podle analytika BBC Rogera Hardyho je jasné, že Spojené státy, které tolik investovaly do změny režimu v Iráku, za scénou tvrdě bojovaly o vliv na složení nové vlády. "Prakticky nikdo nevěří opakovaným tvrzením amerických představitelů, že výběr přenechali Iráčanům a Organizaci spojených národů. Zvláštní vyslanec OSN Lachdar Brahímí se tedy dostal do kleští mezi Američany a stále důraznější vládní radou," poznamenává Hardy. Antiamerikanismus v kursu S tím, jak události v Iráku začínají dostávat spád, se iráčtí politici snaží získat důvěru, které během působení vládní rady nikdy nedosáhli. Vzepřít se Američanům - to se dnes považuje za způsob, jak politicky uspět. Nebezpečí spočívá v tom, že tento konfrontační styl politiky poznamená další fázi předávání moci. Vzhledem k tomu, že po zbytek měsíce se o vládu nad Irákem bude Paul Bremer dělit s přechodným kabinetem, nebude pro něj asi snadné přizpůsobit se atmosféře nově probuzeného iráckého nacionalismu. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||