BBCCzech

Známou českou moudrost o tom, že je lepší dvakrát měřit, než jednou řezat, nevzal zřejmě v úvahu čtyřiačtyřicetiletý Iráčan, který se v Británii podrobil operaci, jejímž prostřednictvím změnil své pohlaví a ze Sama Hašamiho se stala Samantha Kaneová.

Jeho případ jako by zapadal do katalogu někdy spíše úsměvných sporů, ve kterých skoční přehnaná očekávání nespokojených zákazníků u soudu – kdyby v něm nešlo tentokrát o lidský osud.

Bývalý britský rezident, nyní rezidentka iráckého původu, investoval před sedmi lety sta tisíce dolarů do zmíněné operace. Teď tvrdí, že šlo o obrovský omyl a žaluje svého lékaře. Stěžuje si že lékař špatně určil diagnózu a chce své peníze a také svůj penis zpět.

V Británii žije zhruba 5000 transsexuálů, kteří se čas od času dostanou do sporů s úřady, ale případ Sama Hašimi je spíše ojedinělý.

Jedním z důvodů, proč jsou operace většinou úspěšné, spočívá v tom , že lidé, kteří se rozhodnou ji podstoupit, musí projít nejprve velice detailní přípravou, jakousi "předterapií".

Rebecca Dittmanová, která podobnou operaci v minulosti také podstoupila, vysvětluje v čem onen proces spočívá:

"Když se někdo hodlá podrobit celkové chirurgické přeměně pohlaví, musí podstoupit roční či dokonce dvouletou zkoušku," říká Rebecca Dittmanová.

Její hlavní část spočívá v tom, že ještě před chirurgickým zákrokem je pacient vystaven situacím v běžném životě, s kterými se jako budoucí osoba opačného pohlaví bude setkávat.

Musí prokázat, že je dokáže zvládnout, či je na ně připravena. A musí umět například i v roli opačného pohlaví získat zaměstnání.

Sama Rebecca připouští, že jí ta příprava zabrala celých dlouhých deset let, během kterých prý neponechala nic náhodě.

Lékaři, kteří Samanthu Kaneovou operovali, budou zřejmě argumentovat tím, že To konečné rozhodnutí před takovým vážným lékařským zákrokem je záležitostí osobní volby a osobní odpovědnosti každého člověka.

Byť nejsou podrobnosti tohoto konkrétního případu Samanthy Kaneové známy, skutečností je, že zákrok související se změnou pohlaví, mohou podstoupit pouze plnoletí občané starší osmnácti let.

Jak však vysvětluje znovu Rebecca Dittmanová, lékařské opomenutí nelze zcela vyloučit:

"Mohou nastat situace, kdy lékařský tým - při přijímání rozhodnutí jde vždy o tým, nikoliv o jednotlivého lékaře - nepokryje úplně veškeré situace."

Podle Rebeccy je to však velice obtížné - dokud člověk nedorazí 'na druhý břeh' existence opačného pohlaví, neví, jaké to vlastně bude.

Případ Samanthy Kaneové však znovu upozornil na to, v jaké ošidné situaci se někdy ocitají příslušníci zhruba pětitisícové komunity transsexuálů ve Velké Británii.

Základní problém spočívá v tom, že jim jako osobám s novým pohlavím nebyly vydávány nové osobní dokumenty a nemohly také uzavírat sňatky, pokud si našli nové životní partnery.

Před dvěma lety se dva britští transsexuálové v této věci obrátili k Evropskému soudu ve Štrasburku, verdikt tehdy zněl, že britská vláda skutečně osoby změněného pohlaví diskriminuje.

Koncem minulého roku navrhla britská vláda novou legislativu, která by měla situaci napravit a postavení osob se změněným pohlavím zrovnoprávnit.