|
USA chtějí nadále kontrolovat své síly v Iráku | |||||||||||||||||||||||||||
Britští a američtí diplomaté se budou snažit získat další podporu pro návrh rezoluce Organizace spojených národů o budoucnosti Iráku po předání suverenity třicátého června. Spornou otázkou zůstává postavení zahraničních vojsk poté, co okupovaná země získá suverenitu. Americký ministr zahraničí Colin Powell zdůraznil, že americké síly v Iráku zůstanou pod americkou kontrolou a udělají vše, co budou považovat za nezbytné ke své ochraně. Ministr Powell sice vyjádřil přesvědčení, že koaliční síly a irácká vláda budou schopné uspokojivě spolupracovat. Zároveň ale dal jasně najevo, že v případě rozdílných názorů na některé vojenské operace se američtí vojáci nikomu podřizovat nebudou. Britský premiér Tony Blair ale předtím prohlásil, že od konce června by už zvláštní vojenské operace měla schvalovat nová irácká vláda. Tyto rozdíly by ale neměly oběma zemím zabránit ve společném postupu při prosazování nové rezoluce OSN o Iráku. Ať už budou vyjasněny pravomoci nové vlády nebo ne, Bílý dům podle pozorovatelů doufá, že zvláštní vyslanec pro Irák Lachdar Brahímí vybere co nejdříve jména lidí, kteří mají zaujmout klíčová místa. Iráckým premiérem asi jaderný vědec Premiérem Iráku se po předání moci třicátého června s největší pravděpodobností stane Hussain Šahristání, šíitský muslim a jaderný vědec, který byl za bývalého režimu Saddáma Husajna několik let vězněn v Abú Ghrajbu. Zdroj z amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Šahristání je nejvhodnějším kandidátem na funkci. V Bagdádu zahynuli dva Rusové V Iráku zahynuli při plnění svých pracovních povinností dva ruští občané. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí uvedl, že autobus, s kterým cestovali, se stal poblíž elektrárny v Bagdádu terčem útoku. Pět dalších Rusů utrpělo podle nemocničních zdrojů z Bagdádu zranění. Oběti pracovali pro ruskou společnost, která pomáhala s obnovou iráckých elektráren. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||